Oznámením letošních držitelů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství dnes začne letošní vyhlašování těchto prestižních ocenění. Spekuluje se, zda se na výběru cen odrazí pandemie covidu-19. Cenu by mohli získat vědci za vývoj mRNA vakcín.
O držiteli Nobelovy ceny za lékařství už vícekrát předem napovědělo udělení americké Laskerovy ceny. Tu letos dostala maďarská biochemička Katalin Karikóová a americký imunolog Drew Weissman. Oba se dlouhodobě zabývají výzkumem mRNA vakcín, tedy vakcín, jež obsahují genetickou informaci viru. Karikóová také působí v německé farmaceutické firmě BioNTech, která spolu s americkou společností Pfizer vyvinula jednu z hojně používaných očkovacích látek proti covidu-19.
Loni tuto cenu získali Američané Harvey Alter a Charles Rice a Brit Michael Houghton za objevy, které přispěly k identifikaci viru hepatitidy C.
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství od roku 1901 dostalo 222 lidí, ve dvou třetinách případů byla udělena kolektivně dvěma či třem osobám. Jejím nejmladším laureátem se stal v roce 1923 ve 32 letech Kanaďan Frederick Banting, který ji dostal za objev inzulinu. Nejstarším nositelem této ceny se stal ve svých 87 letech Američan Francis Peyton Rous, jenž byl oceněn v roce 1966 za výzkum rakoviny.
Nobelovu cenu za medicínu dostalo dosud pouze 12 žen. Její první černošskou držitelkou by se podle tipu televize CNN mohla letos stát Američanka Marilyn Hughesová Gastonová, a to za výzkum srpkovité anémie. Jde o dědičné onemocnění spojené se změnu tvaru červených krvinek, které postihuje lidi v tropických a subtropických oblastech a významně zkracuje délku života. (ČTK)
