Bosenští Srbové vytvoří do několika měsíců vlastní armádu a z té celobosenské se stáhnou. Prohlásil to srbský člen bosenského předsednictva Milorad Dodik.
Podle agentury AFP by takový krok ještě více prohloubil politickou krizi, kterou v červenci způsobilo vyhlášení bojkotu celostátních institucí ze strany zástupců bosenské Republiky srbské (RS).
Parlament RS, která je jednou ze dvou entit tvořících stát Bosna a Hercegovina, „stáhne souhlas se smlouvou o (bosenské) armádě,“ řekl Dodik. Dodal, že bosenští Srbové nebudou uznávat ani rozhodnutí orgánu, který dohlíží nad činností celobosenského soudnictví. Současně hodláme „v příštích dnech (…) navrhnout vytvoření armády Republiky srbské během několika měsíců“, dodal.
Daytonská mírová dohoda z roku 1995 upravuje vnitřní rozdělení bývalé jugoslávské republiky Bosny a Hercegoviny na Republiku srbskou a chorvatsko-bosňáckou Federaci Bosny a Hercegoviny. Zemi sjednocuje centrální vláda a tříčlenné předsednictvo, které je kolektivním vrchním velitelem armády.
Kvůli rozdílným pohledům tří konstitutivních národů na směřování země nenalézá Bosna shodu na společné obranné, zahraniční, ale ani například na energetické politice. Ozbrojené síly se zhruba 10.000 vojáky a úředníky jsou jednou z posledních bosenských institucí, která stále fungovala na mezietnickém principu. Vznikly teprve v roce 2004 sloučením samostatných armád obou entit.
„Je to trestný čin vzpoury,“ reagoval ve vysílání stanice Radio Sarajevo na Dodikovu hrozbu chorvatský člen předsednictva Željko Komšić. Dodik v poslední době často hovoří o možnosti vyhlášení nezávislosti RS a tvrdí, že Bosna je experimentem mezinárodního společenství a neživotaschopnou zemí. Mnozí bosenští politici i analytici jsou toho názoru, že rozpad země by se neobešel bez další války. Ta z let 1992 až 1995 si vyžádala na 100.000 lidských životů.
Zástupci bosenských Srbů od července bojkotují práci ústředních institucí na protest proti zákazu popírání srebrenické genocidy, který vyhlásil bývalý vysoký představitel mezinárodního společenství Valentin Inzko několik dní před koncem svého mandátu. Pozice vysokého představitele pro Bosnu, kterou nyní zaujímá německý politik Christian Schmidt, je vybavena rozsáhlými pravomocemi. Ty umožňují vydávat zákony a odvolávat zvolené představitele v případě porušení mírové dohody.
Bojkot celostátních institucí už paralyzoval také armádu, což se projevilo mimo jiné v její neschopnosti vyslat vojenské vrtulníky na pomoc hasičům bojujícím s letními požáry. Nasazení vojska musí totiž nařídit všichni tři členové předsednictva, které je ale kvůli Dodikově bojkotu neusnášeníschopné. (ČTK)