Vláda na dnešním jednání schválila rozpočet pro příští rok s výsledným schodkem 376,6 miliardy. Proti schválení ale hlasovali sociální demokraté, kteří se s ANO neshodli na platech ve veřejné sféře.
Vláda nakonec schválila navýšení ve veřejné sféře ve výši 1400 korun. Jedná se ale o částku o 1600 nižší než jakou požadovali sociální demokraté, kteří chtěli navýšení platů na úrovni 3000 korun. Právě proto členové vlády za ČSSD nakonec hlasovali proti schválení rozpočtu.
„Nebylo to jednomyslné. Pro státní rozpočet hlasovali členové vlády za hnutí ANO. Zdržel se ministr zemědělství (Miroslav Toman, pozn. red.), navrhoval, aby mzdy nerostly,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová. „Nechtěli jsme, aby se ještě více rozevíraly nůžky mezi pracovníky ve státním a soukromém sektoru,“ vysvětlil nižší navýšení platů vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Ministryně práce Jana Maláčová to ale označila za nesmysl, také proto, že sociální demokraté požadují také navýšení minimální mzdy.
Podle sociálních demokratů ale navyšování platů nepokryje ani současnou inflaci. „Sociální demokracie tento rozpočet podpořit nemohla. Kamenem úrazu se stála otázka odměňování ve státní sféře. Spornou částkou se při výdajích skoro dva biliony stalo dvanáct miliard,“ uvedl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD), podle kterého si státní zaměstnanci zaslouží po koronavirové pandemii finanční odměnu. „Reálně se tak jejich příjmy sníží,“ dodal vicepremiér, který chce o navýšení platů ještě dále usilovat. Hamáček zároveň ministryni financí zkritizoval za to, že komentovala na jednání průběh hlasování.
O sporu mezi vládními stranami o navyšování platů informoval Deník N nedávno.
Očekávané příjmy státního rozpočtu budou v příštím roce 1543,3 miliardy korun, výdaje dosáhnou 1919,9 miliardy korun. Shoda panuje na navýšení platů pro učitele, jejich odměny vzrostou o 3,5 procenta. V příštím roce by tak měl průměrný plat pedagogů dosáhnout 47 tisíc korun. Penze by měly v příštím roce přesáhnout 16 tisíc korun.
Alena Schillerová se rovněž vyjádřila k současné inflaci, která je podle ní přivezená ze zahraničí. Vzhůru ji prý žene především cena ropy a produktů z ní. „Vychází to z dodavatelských vztahů narušených pandemií koronaviru,“ uvedla ministryně.