Rozdíl mezi platy ve veřejném sektoru a mzdami ve firmách se v posledních letech prohlubuje. Výdělky ve státních a veřejných službách rostou rychleji.
Zatímco v roce 2016 zaměstnanec ve veřejné sféře v průměru pobíral o necelá dvě procenta peněž víc než ve firmě, loni to bylo o 12 procent víc. V minulém roce průměrný plat dosáhl 42 555 korun, průměrná mzda byla o 4928 korun nižší. Vyplývá to z údajů informačního systému o průměrném výdělku (ISPV).
Podle ISPV pracovalo letos v prvním čtvrtletí v soukromém sektoru téměř 3,58 milionu lidí. Stát a veřejné služby zaměstnávaly 699 400 lidí.Těm vláda slibuje od ledna přidání. Koaliční strany ale nemají shodu na tom, o kolik by si zaměstnanci veřejné sféry měli polepšit a kolik miliard navíc by mělo do platů putovat. Rozhodnout by se mělo v pondělí, kdy se kabinet chystá schvalovat návrh rozpočtu.
Průměrná mzda byla vyšší než průměrný plat do roku 2015. Od roku 2016 lidé ve státních a veřejných službách vydělávají v průměru víc než ve firmách. V posledních letech průměrný plat rostl meziročně zhruba o desetinu. Od roku 2005 byl nejvyšší nárůst před třemi lety. Dosáhl téměř 11 procent. Průměrná mzda se meziročně zvedla nejvíc v roce 2008 na vrcholu konjunktury před příchodem minulé krize, a to o víc než osm procent. Naopak největší pokles se do výdělků promítl v krizovém roce 2011. Průměrná mzda v „privátu“ tehdy meziročně spadla o 5,4 procenta, průměrný plat v „eráru“ poklesl o 1,3 procenta.
Za poslední dvě volební období od roku 2014 se průměrný plat ve veřejném sektoru zvedl o 59 procent. Průměrná mzda v soukromé sféře vzrostla o 37 procent. V roce 2005 pracovník veřejných služeb pobíral v průměru zhruba polovinu loňské částky. Měl 21.148 korun. Firmy tehdy v průměru platily 21.815 korun, tedy o tři procenta víc než stát.
V minulém roce polovina lidí „v privátu“ vydělávala víc než 31.579 korun. Meziročně částka rostla o 4,8 procenta. Ve veřejném sektoru se platový medián dostal na 39 900 korun a proti předchozímu roku byl vyšší o 9,5 procenta. Devět z deseti lidí, kteří pracovali ve státních a veřejných službách, nosilo domů přes 25 228 korun hrubého měsíčně. Desetina nejlépe placených měla víc než 61 312 korun. V privátní sféře měla desetina nejhůře placených méně než 17 997 korun a desetina nejlépe placených přes 59 727 korun. Nad průměrnou mzdou 37 627 korun se dostala třetina pracovníků firem. Ve veřejné sféře víc než průměrný plat 42 555 korun pobíraly přes dvě pětiny zaměstnanců. Polovina vysokoškoláků si v soukromém sektoru přišla na víc než 48 018 korun měsíčně a ve státních a veřejných službách na víc než 47 403 korun.
Podle ekonomů se do výdělků v posledních letech promítl ekonomický růst. V platovém skoku se odráží nutné přidávání učitelům či v sociálních službách. Podle odborů Česko dohání odměňování v západních zemích ale velmi pomalu a čeští pracovníci si zaslouží víc. Za výraznějším růstem platů a mezd vidí odboráři tlak své kampaně Konec levné práce. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) je zase přesvědčena o tom, že za přidávání „může“ tlak její strany na navyšování platů a minimální mzdy, s níž se zvedá přes zaručené mzdy mzdová hladina. Podle organizací zaměstnavatelů je za zvyšováním mezd hlavně snaha firem udržet si v době nedostatku pracovních sil zaměstnance.
Maláčová navrhuje ve veřejné sféře od ledna všem přidat 3000 korun. Rozpočet by to vyšlo asi na 25 miliard. Odbory to podporují. Podle nich se dvě třetiny sumy státu vrátí v odvodech či DPH. Vládní ANO by bylo pro navýšení o 1400 korun. V rozpočtu by bylo potřeba asi 12 miliard navíc. Organizace zaměstnavatelů plošné přidávání kritizují. Podle nich se má platit podle produktivity. Poukazují na to, že státu v odměňování nestíhají konkurovat. Experti pak podotýkají, že navýšení bude na dluh. Varují před roztáčením inflační spirály. (ČTK)
