Fond kinematografie se změní na audiovizuální, podporovat bude také seriály nebo počítačové hry. Proměnu urychlila koronavirová pandemie.
„Přeměnu fondu jsme měli připravenou, covid-19 ji jen urychlil,“ řekla dnes při diskusi na festivalu v Karlových Varech Helena Bezděk Fraňková, ředitelka fondu, který je největším tuzemským podporovatelem kinematografie. A nově chce podporovat i to, o co mají lidé velký zájem – tedy seriály či videohry. Rozjezdu nové podoby fondu by měl pomoci příspěvek z Národního plánu obnovy.
Fond je zřízen zákonem, ale protože se do říjnových sněmovních voleb nový přijmout nestihne, je Fraňková připravena do tří týdnů předložit novelu statutu současného fondu. „V Národním plánu obnovy je 760 milionů korun, které jsou určené pro Státní fond kinematografie na jeho transformaci na fond audiovize. Z 760 milionů korun je 30 milionů určeno na analýzy a 730 milionů na dotace. Je několik variant, jakým způsobem a v jakých letech se budou dotace rozdělovat, záleží na domluvě ministerstev financí, průmyslu a kultury,“ řekla Bezděk Fraňková.
Zřízení fondu audiovize jako vlajkové lodi podpory kulturních a kreativních průmyslů podporuje ministerstvo kultury. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) dnes připomněl, že vláda schválila strategii rozvoje kulturních a kreativních odvětví a fakt, že z Národního plánu obnovy tato oblast získá přibližně osm miliard korun z celkových 171 miliard korun určených pro ČR. „To jsou čtyři procenta, to se povedlo už jen Italům,“ řekl. V rozpočtu ministerstva kultury na příští rok mají kreativní průmysly skoro 500 milionů korun.
Zřízení fondu audiovize schválila vláda a peníze z plánu obnovy by měl mít první tři roky. Zaorálek doplnil, že plán obnovy bude vyžadovat možná i transformaci celého ministerstva kultury, aby bylo možné peníze adekvátně administrovat. Nový fond audiovize bude zase třeba podle Fraňkové personálně posílit kvůli rychlému odbavování žádostí.
Ideální varianta by podle ní byla ta, že by v roce 2022 fond dostal již 150 milionů korun a mohl začít podporovat seriálový vývoj, VOD (video on demand, tedy online videotéky) či online distribuci českých filmů do zahraničí. Tento model s penězi z Národního plánu obnovy by měl podle ředitelky fungovat i v roce 2023, mezitím by vznikla novela zákona o fondu, která by ideálně mohla začít platit začátkem roku 2024. V té době by novinku, tedy podporu vývoje a výroby seriálů a videoher vykrývaly ještě peníze z plánu obnovy, než by v roce 2025 naběhly příjmy z nových parafiskálních poplatků, vysvětlila.
Parafiskální poplatky má současný fond i nyní, funguje trochu na principu solidarity, kdy je do jeho příjmů zapojen celý řetězec, který se účastní filmového průmyslu. Poplatky tedy odevzdávají kina, televizní vysílatelé, provozovatelé reklamy i provozovatelé on-line platforem s filmy na vyžádání. Kromě toho má fond příjmy z licencí některých českých a československých filmů a největším zdrojem příjmů je státní dotace.
Fond je největším podporovatelem tuzemské kinematografie. Z rozpočtu ministerstva kultury má ročně téměř miliardu korun, 800 milionů jde na filmové pobídky a 182 milionů na domácí tvorbu. Necelých 200 milionů fond dostává jako zmíněné parafiskální poplatky. Na podporu české kinematografie tak ročně dá přes 300 milionů korun.
S tím, jak se rozšíří spektrum tvorby, kterou by nový audiovizuální fond mohl podporovat, by se podle ředitelky mohlo rozšířit i spektrum jeho zdrojů. V některých zemích, kde se fond inspiruje, to je třeba státní loterie nebo spotřební daň. „Jako vždycky a u každého zákona bude důležité, co se stane v Poslanecké sněmovně,“ řekla Bezděk Fraňková. (ČTK)