Pilotovi letu společnosti Ryanair, který byl v květnu po zásahu běloruských úřadů odkloněn ze své trasy Athény–Vilnius do Minsku, nebylo umožněno spojit se s aerolinkami, aby se s nimi poradil o nouzovém přistání, uvedl generální ředitel letecké společnosti Michael O’Leary.
Poté co dispečeři pilota upozornili na vážnou hrozbu bombovým útokem, neměl na výběr a musel se podřídit jejich výzvám, vysvětlil podle stanice BBC O’Leary parlamentnímu výboru pro dopravu.
Po přistání zatkli agenti státní bezpečnosti KGB opozičního novináře Ramana Prataseviče a jeho ruskou partnerku Sofiji Sapegaovou, kteří jsou od té doby zadržováni. Incident vyvolal pobouření Západu. USA na něj reagovaly oznámením sankcí proti devíti firmám vlastněných běloruským státem, Evropská unie se rozhodla rozšířit své stávající sankce proti běloruským představitelům a subjektům, které viní ze zmanipulování loňských běloruských prezidentských voleb a násilného potlačování pokojných protivládních protestů. Evropská unie a Británie zároveň běloruským aeroliniím zakázaly využívat svůj vzdušný prostor a evropské letecké přepravce vyzvaly, aby pozastavily lety do Běloruska.
Letadlo prudce změnilo kurz a vydalo se k Minsku ve chvíli, kdy bylo už jen asi deset kilometrů od litevských hranic. Minské řízení letového provozu pilota informovalo, že obdrželo věrohodnou zprávu, podle které vybuchne na palubě bomba, pokud letadlo vstoupí do litevského vzdušného prostoru nebo se pokusí přistát ve Vilniusu.
Pilot se podle O’Learyho snažil opakovaně spojit se svými aeroliniemi, dispečeři mu však podali nepravdivou informaci, že Ryanair neodpovídá. Když se pilot zeptal, jak vážná je hrozba bombovým útokem, bylo mu řečeno, že jde o nejvyšší stupeň nebezpečí, vysvětlil dnes O’Leary, když vystoupil před výborem pro dopravu Dolní sněmovny britského parlamentu v Londýně.
Šéf Ryanairu se domnívá, že jde o předem naplánované porušení mezinárodních norem letecké přepravy. Dlouhodobý bojkot běloruského vzdušného prostoru však nepodporuje. Krátkodobá opatření podle něj byla zapotřebí, aby se předešlo podobnému jednání, dlouhodobá politizace vzdušného prostoru by ale mohla poškodit letecký průmysl a kvalitu mezinárodního spojení. „Svoboda přeletu nad státy je něco, co jsme brali jako samozřejmost v posledních 70 nebo 80 letech. Musíme se k tomu vrátit, co nejrychleji to půjde,“ řekl O’Leary podle Reuters.
Po přistání byl na členy posádky vyvíjen tlak, aby na videozáznamu potvrdili, že letadlo odklonili do Minsku dobrovolně. To ale posádka odmítla.
Když pak letadlo pokračovalo z Minsku do Vilniusu, na palubě chybělo pět pasažérů. Mezi nimi byli Pratasevič a Sapegaová. O zbývajících třech O’Leary řekl, že šlo o „neidentifikované osoby“. Od bezpečnostních služeb prý vyrozuměl, že mohlo jít o někoho z tajné služby KGB.
Bělorusko odmítá, že by letadlo k přistání donutilo. Na pondělní konferenci běloruského ministerstva vnitra šéf armádních vzdušných sil Ihar Holub prohlásil, že u letu společnosti Ryanair nešlo o „žádné zadržení, nucený odklon od státní hranice či nucené přistání“. Na této konferenci se objevil také zadržený Pratasevič a řekl reportérům, že se má ve vazbě dobře. Mnozí se však domnívají, že Pratasevič mluvil pod nátlakem a někteří novináři z konference na protest odešli. (ČTK)
