Stovky stoupenců gruzínských opozičních stran protestují v metropoli Tbilisi proti zatčení lídra největší opoziční strany Jednotné národní hnutí Niki Meliji. Protesty začaly poté, co policie násilím odvedla Meliju z jeho kanceláře.
Demonstranti požadují nejen okamžité osvobození Meliji, ale i dalších „politických vězňů“. Vedení země popírá, že by byli lidé zavíráni za politické přesvědčení.
Podle gruzínského ministerstva zdravotnictví bylo dnes při útoku na kancelář Meliji zraněno 17 lidí, dva z nich jsou v nemocnici.
Vnitropolitická situace v Gruzii se zkomplikovala poté, co 18. února premiér země Georgij Gacharija odstoupil z funkce. Novým gruzínským premiérem se stal ministr obrany za vládní stranu Gruzínský sen Iraklij Garibašvili.
Gacharija chtěl svou demisí vyjádřit nesouhlas s tím, že na Meliju, který je jeho ideologickým protivníkem, byl vydán zatykač. Parlament Meliju před tím zbavil poslanecké imunity a následně měl být zadržen pro podezření z organizace útoku na budovu parlamentu v noci na 21. června 2019. Během něj byly stovky lidí zraněny. Vzhledem k nejednotnému postoji vlády byl ale Melija zatčen až dnes. Hrozí mu až devět let vězení.
Nepokoje ve Tbilisi začaly v červnu 2019 poté, co gruzínský parlament navštívila ruská delegace a ruský poslanec si sedl na křeslo předsedy gruzínského zákonodárného sboru. Část gruzínské veřejnosti to přijala krajně negativně a poukazovala na to, že Rusko stále okupuje část gruzínského území – enklávy Abcházii a Jižní Osetii.
Stoupenec bývalého gruzínského prezidenta Michala Saakašviliho a současný vůdce gruzínské opozice Melija vyvedl lidi do ulic. Nepokoje vyvrcholily nakonec na podzim pádem vlády a jmenováním nového kabinetu opět složeného z členů vládní koalice. Protesty pokračovaly ale i poté. Především proto, že o vládní strana Gruzínský sen znemožnila změny ve volebním zákoně, které měly vést k větším šancím opozičních stran dostat se do parlamentu. (Kavkazskij uzel)
