Generál Petr Pavel zveřejnil na webu iniciativy Spolu silnější archivní materiály z doby své služby v armádě před listopadem 1989. Historik Petr Blažek na Facebooku uvedl, že byl žádán o vyjádření k nim, a řekl, že Pavlova služba režimu je zásadní překážkou pro případnou kandidaturu na prezidenta.
Petr Pavel. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Dokumenty týkající se Petra Pavla z Archivu bezpečnostních složek jsou k nalezení zde.
O generálovi ve výslužbě, který se vyznamenal v mírových misích na Balkáně, byl náčelníkem generálního štábu a jako první Východoevropan šéfem Vojenského výboru NATO, se jako o možném uchazeči o funkci prezidenta mluví poměrně často.
Pavel sám se k tomu vyjadřuje vyhýbavě, jeho kroky ale nasvědčují tomu, že zájem o veřejnou funkci výhledově má. Je veřejně aktivní, účastní se besed, dává rozhovory. Zveřejnění informací ze svazků komunistických složek je fakticky krokem k tomu, aby na něj v budoucnu nebylo možné nic „vytáhnout“.
Část lidí ale vnímá Pavlovu službu v elitních jednotkách armády komunistického Československa a členství v KSČ (vystoupil v listopadu 1989, to mu bylo 28 let) kriticky. Jeho zastánci namítají, že si to násobně odpracoval službou v uniformě armády demokratické země.
Výkonný tajemník iniciativy Spolu silnější Radko Hokovský Deníku N řekl, že zveřejnění dokumentů z Archivu bezpečnostních složek je ukázkou „transparentního přístupu generála Pavla k jeho minulosti“.
Pavel je podle něj na svou minulost v KSČ dotazován opakovaně při každé diskusi, které se účastní, úryvky z jeho vojenských dokumentů kolují po internetu a jsou často dezinterpretovány.
„Proto jsme na našem webu nově vytvořili stránku s jeho detailním životopisem, všemi milníky jeho kariéry a neopomněli jsme ani jeho předlistopadovou minulost. Na ni jsme umístili také dokumenty z Archivu bezpečnostních složek. Ty jsou poměrně rozsáhlé a pro laika mohou být nesrozumitelné, požádali jsme proto několik odborníků na danou problematiku o jejich komentář,“ uvedl Hokovský.
Dokumenty na webu iniciativy komentují například odborník na totalitní režimy, badatel Radek Schovánek, a vojenský historik Eduard Stehlík.
„Formulace v dokumentech ABS o vztahu Petra Pavla k bývalému režimu jsou pro tu dobu standardní a odpovídají tehdejším normám. Ze spisů vyplývá, že jednal a vyjadřoval se konformně s tím, co se od důstojníka ČSLA očekávalo, nic míň, ale ani nic víc,“ uvádí Schovánek.
Stehlík doplňuje: „Pokud by personální hodnocení vojáka z povolání tehdy takovéto formulace neobsahovalo, byl by hodnotitel upozorněn, aby je doplnil, protože bez nich je nebylo možné odevzdat nadřízenému, ani je založit do osobního spisu. V personální dokumentaci Petra Pavla není nic, co by dokazovalo jeho nadstandardní oddanost vůči komunistickému zřízení či ideologii.“
Hokovský upozornil, že ani jeden z nich nevyjadřují Pavlovi podporu, jen posuzují dokumenty ABS. „Pana Blažka jsem nežádal o podporu, jak nepravdivě tvrdí, pouze o ‚stručný komentář ke zveřejnění složek ABS‘. O prezidentské kandidatuře v naší komunikaci nebyla řeč vůbec,“ uvedl tajemník, podle kterého případná kandidatura na veřejné funkce „někdy v budoucnu není důvodem“.
