Příbuzní pamětníků bitvy o Stalingrad a okupace Stalingradské oblasti jsou pohoršeni – lidé, kterým je kolem 90 let, dostali předvolání k výslechu. Mají svědčit ve věci vyšetřování genocidy, kterou měli spáchat němečtí okupanti v letech 1942 až 1943.
![Poprava sovětských partyzánů v roce 1941. Zdroj: Wikipedia/Bundesarchiv CC-BY-SA 3.0]()
Poprava sovětských partyzánů v roce 1941. Zdroj: Wikipedia/Bundesarchiv CC-BY-SA 3.0
Kauza vyvolala v ruské společnosti bouři nevole. Vyšetřovací výbor Ruska totiž zaslal desítkám starých lidí, kteří přežili německou okupaci, strohou výzvu, aby se dostavili „k výslechu k vyšetřovateli“. V případě obyvatel Stalingradské oblasti kriminalisté zahájili trestní řízení ve věci smrti 1 700 civilistů, kteří měli být zavražděni Němci v období od 17. července 1942 do 2. února 1943. „Dostavte se 1. prosince v 10.00,“ stálo ve výzvě.
„Byl jsem pohoršen formou toho dopisu,“ říká vnuk čtyřiadevadesátiletého Vasilije N. Denis Čisťjakov, kterého cituje ruská Novaja gazeta. „Podle mne tohle měli nechat historikům a archivářům. Měli dědu pozvat pobesedovat, a ne k výslechu!“ Starému muži jeho rodina o výzvě k výslechu raději ani neřekla.
Pradědeček Denise Čisťjakova byl za války vězněn v německém pracovním táboře. Nyní se má stát součástí ruského vládního projektu, který má za cíl po 75 letech od konce 2. světové války obvinit nacistické Německo z genocidy sovětského lidu. Pozvání k výslechu dostaly desítky starých lidí po celém Rusku.
Jen ve Stalingradské oblasti se jedná o kauzy, ve kterých figuruje zapříčinění smrti hladem, popravy bez soudu, a to i čtrnáctiletých dětí, pohřbívání zaživa. V některých místech probíhají vykopávky a jsou exhumována těla obětí, která mají rovněž sloužit jako důkaz genocidy.
Podle některých ruských historiků jde o propagandistický krok, který má za cíl odvrátit pozornost od současných ekonomických problémů Ruska a zahraničně-politické izolace. Kromě toho by usvědčení z genocidy mohlo vést k požadavku kompenzací, který se může týkat nejen Německa, ale i baltských zemí, jejichž někteří občané bojovali na straně nacistů.
Poslanec petrohradského zákonodárného shromáždění Boris Višněvskij vyzval vyšetřovací výbor, aby se věnoval hledáním zločinců, kteří páchali trestné činy v době bolševických represí a jejichž spisy leží dodnes v archivech stále pro historiky uzavřených. (Novaja gazeta)
