Nejnovější zprávy z témat: Esej
Všichni jsme produkty polovzdělanosti, píše v eseji Radim Šíp. „Řecký svět selhal ze stejného důvodu, z jakého dnes tváří v tvář autokraciím jiných civilizačních okruhů selháváme i my. Naše vzdělání nám neumožňuje porozumět charakteru společnosti, v níž žijeme a na jejíž výzvy máme reagovat.“
Patočka kontra Fukuyama. Čeká nás místo konce dějin nové století válek? „Právě celosvětová solidarita otřesených se ukazuje jako alternativa k neformální internacionále diktatur a neototalitních režimů, které usilují o prosazení nového světového řádu založeného na odporu ke svobodě,“ píše ve své eseji Václav Němec.
Politické rozdíly mezi liberálním světem a Čínou jsou stále zřetelnější, zatímco hospodářské vazby mezi nimi zůstávají pevné, píše v eseji historik Rana Mitter. Dilema, které nejprve řešili pouze čínští sousedé, teď řeší celý liberální svět. Kdy se zrodila závislost na autoritářském hegemonovi?
„Dochází nám čas.“ Archeologii společenského zrychlení se ve své eseji snaží popsat filozof a sociolog Filip Vostal. „Technologie 19. století vyvolávaly stejné nebo podobné reakce jako ty současné. Mnoho jevů se ale paradoxně mění velmi pomalu, například ty potřebné k vyřešení klimatické krize.“
Esej Karla Hvížďaly: Milan Kundera ukázal, že každý cit a trapnost či velké gesto život často obrátí v komický akt. Že i skutky slabošství a barbarství jsou mnohdy znaky naší civilizace.
V tento den před 12 lety zemřel Václav Havel. Připomínáme esej, ve které na bývalého prezidenta vzpomíná Petr Pithart. „Jít za smyslem, i když dosažení cíle není vůbec jisté, o to jde. Ona potřeba jít jen za tím, co má smysl, byla Václavova potřeba základní. Protože bez naděje, alespoň bez chvilek naděje, se žít nedá,“ píše.