Za „výjimečně bolestnou“ označil arménský premiér Pašinjan dohodu o zastavení bojů o Náhorní Karabach, kterou kromě něj podepsal ruský prezident Putin a ázerbájdžánský Alijev. Rozhodl se k tomuto poté, co Arméni ztratili město Šušu.
„Drazí občané, sestry a bratři,“ oslovuje v mimořádném nočním prohlášení arménský premiér Armény. „Přijal jsem velmi, velmi těžké rozhodnutí, pro mne i nás všechny. Podepsal jsem dohodu spolu s ruským a ázerbájdžánským prezidentem o zastavení karabašské války úderem 01:00 (o půlnoci moskevského času),“ napsal na svém účtu na Facebooku.
Mnozí Arméni ho už na sociálních sítích obviňují z kapitulace, ještě před podepsáním dokumentu opoziční strany požadovaly jeho demisi kvůli špatnému vedení války. Před budovou vlády v Jerevanu se začali scházet rozhořčení lidé, kteří nesouhlasí s Pašinjanem a chtějí pokračovat v boji o Karabach. Někteří již pronikli do budovy. Pokládají premiéra Pašinjana, který příměří podepsal, za zrádce. Někteří se vydali k rezidenci premiéra a požadují jeho potrestání. Zda se nachází Pašinjan uvnitř, známo není.
Protestující v Jerevanu také zastavili auto s předsedou parlamentu Araratem Mirzojanem, vytáhli ho ven a zbili. Další část protestujících pronikla nejen do budovy vlády, ale i sídla parlamentu. „Kdo dal právo Pašinjanovi to podepsat,“ volají někteří a chtějí, aby se premiér dostavil do sálu.
Pašinjan varoval iniciátory nepokojů, že budou tvrdě potrestáni. Tvrdí, že pečlivě analyzoval situaci na frontě a naslouchal lidem, kteří „vědí víc, než já“. Tak došel k závěru, že podepsání dohody o zastavení bojů je tím nejlepším řešením dané situace.
Ta byla pro Armény skutečně v minulých dnech krajně nepříznivá. Ázerbájdžáncům se dařilo pronikat z jihu do karabašského vnitrozemí a obsazovat jeden strategický bod za druhým. Dnes ázerbájdžánské jednotky zaznamenaly velký úspěch, když obsadily starobylé město Šušu. Tím de facto vzali pod kontrolu i 11 kilometrů vzdálenou karabašskou metropoli Stěpanakert a přístupovou cestu z Arménie.
„Tohle není vítězství,“ přiznal Pašinjan. Ale zároveň uvedl, že Arméni nejsou poraženi. „Skláním se před našimi vojáky, důstojníky, generály, dobrovolníky, kteří bránili a brání vlast za cenu vlastního života,“ dodal.
Garantem dalšího vyjednávání mezi oběma stranami je ruský prezident Vladimir Putin, který pokládá podpis dohody za velký úspěch. Podle něj se v tuto chvíli musí fronta zastavit a všechny jednotky, arménské i ázerbájdžánské, zůstanou na svých současných pozicích. Ve skutečnosti je ale z vojenského hlediska Karabach pro Armény ztracen.
Na frontové linii budou rozmístěni ruští vojáci v roli mírotvorců. Ti už vyrazili na své pozice do Náhorního Karabachu, kde budou od sebe oddělovat armádu Arménie a Ázerbájdžánu. Zůstanou v oblasti pět let s tím, že poté bude dohoda o mírové misi prodloužena.
S mimořádným projevem vystoupil i Putin. Zdůraznil, že Jerevan i Baku si vymění těla padlých i válečné zajatce. Uprchlíci se mají ihned začít vracet do svých původních domovů. Mezi Arménií a Ázerbájdžánem by mělo být obnoveno dopravní spojení, které neexistovalo skoro 30 let.
Ázerbájdžánský prezident Alijev ve svém prohlášení po podpisu dohody o zastavení bojů o Karabach uvedl, že Arménie musí vrátit ázerbájdžánské okresy, které doposud kontroluje. Kromě toho upřesnil, že do 20. listopadu musejí Arméni vrátit Ázerbájdžánu město Agdam, kde před válkou žili převážně Ázerbájdžánci.
Podle Alijeva je dohoda „historická“ a odpovídá jak zájmům Ázerbájdžánu, tak i zájmům Arménie, a její dodržování povede k dlouhodobému míru v oblasti. „Jsem rád, že byla učiněna tečka za mnohaletým konfliktem,“ řekl Alijev v mimořádném vystoupení, které přenášely všechny hlavní ázerbájdžánské televizní kanály. (Novaja gazeta/Echo.msk.ru)