Americký Senát schválil jmenování Amy Coney Barrettové na post soudkyně Nejvyššího soudu většinou 52 republikánských hlasů. Proti bylo 48 demokratů. Díky Barrettové budou mít konzervativní soudci v klíčové soudní instituci převahu šesti hlasů z celkových devíti.
Amy Coney Barrettová se stala doživotní soudkyní Nejvyššího soudu. Republikáni ji schválili v Senátu většinou 52 hlasů, demokraté svými 48 hlasy nestačili. Foto: Carlos Barria, Reuters
Jedinou republikánkou, která hlasovala v rozporu s pokyny své strany, byla senátorka Susan Collinsová ze státu Maine. Je to vůbec poprvé za 151 let existence Nejvyššího soudu, kdy kandidátka nezískala jediný hlas od menšinové senátní strany.
Její předchůdkyně Ruth Bader Ginsburgová, která minulý měsíc zemřela, byla například zvolena poměrem 96 ku 3 hlasům a shodli se na ní jak demokraté, tak republikáni.
Barrettová byla jmenovaná za vůbec nejkratší čas v historii soudu, a to za šest týdnů od úmrtí Ginsburgové. Stala se v pořadí 115. soudkyní Nejvyššího soudu a teprve pátou ženou, která ve vážené instituci zasedne.
Jedním z prvních případů, o kterých Barrettová bude rozhodovat, by mohla být právě žaloba na prezidentské volby, pokud by se při sčítání hlasů objevily nejasnosti.
Demokraté proti nominaci Barretové vystupovali, protože se o ní hlasovalo nejen v posledním roce funkčního období Donalda Trumpa, ale dokonce pouhých osm dní před prezidentskými volbami.
Jmenování soudce Nejvyššího soudu před volbami žádné psané pravidlo nezakazuje. Před čtyřmi lety však republikány ovládaný Senát odmítl projednat nominanta Baracka Obamy na za zemřelého soudce Antonina Scaliu jedenáct měsíců před volbami s tím, že jde o volební rok a o novém soudci má rozhodovat až další prezident.
Republikáni se svým původním argumentem, že nového soudce má vybrat nový prezident, který vzejde z voleb, letos odmítli řídit. Na místo zesnulé liberální ikony Ruth Baden Ginsburgové jmenovali konzervativní akademičku Amy Coney Barrettovou, která odmítá potraty.
Barrettová u demokratů vyvolává obavy právě kvůli jejím silně konzervativním názorům jak na reprodukční práva, tak i na držení zbraní nebo Obamovy reformy zdravotní péče, tzv. Obamacare.
Její jmenování zároveň znamená, že i pokud demokraté v souladu s předvolebními průzkumy vyhrají prezidentské volby a ovládnou Kongres, bude pro ně velmi těžké prosadit zásadní změny v legislativě, protože je Nejvyšší soud nyní bude moci zablokovat konzervativní většinou.
Objevují se proto spekulace, že by Joe Biden mohl počet soudců po volbách navýšit, nebo přistoupit k širší reformě Nejvyššího soudu. Biden plán na rozšíření počtu soudců o dva členy nepotvrdil, ale ani nevyvrátil.
Osmačtyřiletou matku pěti dětí ještě hned v noci pozval Donald Trump do Bílého domu, kde na speciálním ceremoniálu složila svojí přísahu kolegovi Clarenci Thomasovi, který je považován za nejkonzervativnějšího člena Nejvyššího soudu.
Je to až symbolické: jeho jmenování – podobně jako jmenování mladšího Bretta Kavanaugha v roce 2018 –, provázelo obvinění ze sexuálního obtěžování, a to vysokoškolskou profesorkou Anitou Hillovou.
Barrettová se tak stala členkou Nejvyššího soudu na stejném místě, kde prezident Trump její kandidaturu původně oznámil. Po tehdejším společenském setkání zhruba 150 lidí se jedenáct blízkých prezidentových spolupracovníků a návštěvníků nakazilo koronavirem, poté i sám prezident a jeho rodina.
Tentokrát se na oslavu jejího jmenování sešlo podle informací deníku NY Times na dvě stě lidí a záběry z Jižního trávníku ukazují, že lidé mají roušky a nesedí blízko u sebe.
„Přísaha, kterou jsem dneska složila, znamená, že budu dělat svojí práci bez strachu a nezávisle na politice či mých osobních přesvědčeních. Miluju ústavu a demokracii a budu je oddaně bránit,“ citovala Barrettovou stanice CNN.