Z KLDR se stahují západní diplomaté. Opustili tři ze sedmi západoevropských ambasád v Pchjongjangu: německou, britskou a švédskou, plus francouzskou kulturní kancelář. Vyhnala je opatření proti koronaviru a hrozí dalekosáhlé důsledky .
Diplomatický komplex v Pchjongjangu, kde sídlí velvyslanectví Švédska, Spojeného království a Německa. Budova dříve hostila ambasádu NDR. Foto: Jakob Steinrücken, Wikimedia CC BY-SA 4.0
Ten bezprostřední: Západ do značné míry ztratí přímý kontakt s tím, co se v KLDR děje. Bude muset více spoléhat na zprostředkované, tudíž méně spolehlivé informace.
Prst na tepu Pchjongjangu
Přístup zahraničních diplomatů k dění v Severní Koreji je pochopitelně velmi omezený. Nicméně i za těchto přísných omezení a dozoru ze strany severokorejských úřadů mají zástupci cizích zemí povolenu například účast na oficiálních schůzkách a politických oznámeních.
A občas, když se zadaří, jim dokonce Severokorejci dovolí klást otázky.
I mimo oficiality se však diplomatům daří pěstovat méně formální kontakty s řadou níže postavených severokorejských představitelů. Ti sice nerozhodují, ale mohou zahraničním státům poskytnout aspoň jakýs takýs vhled do mocenské struktury a nálady, která v ní zrovna panuje.
Ambasády v Pchjongjangu navíc slouží jako nástroj komunikace. Chce-li zahraniční vláda nejvyšším patrům Kim Čongunova režimu předat vzkaz, diplomatické zastoupení je tou nejlepší cestou. Jistě, nikde není zaručeno, že severokorejská vláda vezme vzkaz v potaz. Alespoň ho však vyslechne.
Kromě toho, během oficiálních cest do provincií mimo Pchjongjang jsou zahraniční diplomaté v kontaktu nejen s tamními úředníky, ale také s běžnými lidmi. Je to kontakt dozorovaný, přesto však významný.
Ambasády se v KLDR podílejí na různých projektech, jimž teď hrozí ochromení, včetně humanitárních – například materiální pomoc sirotčincům. Pomáhají také kolektivním farmám, což je obzvlášť důležité letos, kdy zemi trápí i na KLDR mimořádný nedostatek jídla.
Pomoc v ohrožení
Ambasády mohou sehrát velkou roli také v nebezpečném zákulisí. Tím proslula zejména švédská ambasáda, která se podle dostupných informací před třemi lety podílela na záchraně Kim Hansola – syna Kim Čongunova nevlastního bratra Kim Čongnama, jehož (patrně právě na Kim Čongunův rozkaz ) zavraždili na letišti v Kuala Lumpuru.
Teď je však švédský velvyslanec pryč. Severokorejská vláda s odvoláním na pandemii zavedla tak přísná omezení pohybu, že zahraniční diplomaté v podstatě nemohli vycházet z ambasád. Poslední kapkou bylo, když se severokorejské úřady diplomatům pokusily dočasně odejmout ochranu, kterou garantuje Vídeňská úmluva o diplomatických stycích.
Švédsko ujišťuje, že jeho ambasáda zůstává v provozu, protože v ní nadále působí místní, severokorejští zaměstnanci. Otázkou ovšem je, zda jim bude umožněn nerušený provoz i bez přítomnosti zahraničního personálu.
Situaci ještě zhoršuje fakt, že kvůli epidemii covidu-19 přestalo fungovat i posledních šest nevládních organizací, které v KLDR ještě pomáhaly. Co se týče agentur OSN, ty zatím zůstávají, ale nemohou vycestovat mimo Pchjongjang. Což znamená, že ztrácejí kontrolu nad všemi projekty pomoci mimo hlavní město. (NK News )