Zpravodajství o koronaviru ocenily hlavně ženy, podle mužů bylo zmatené a bylo ho moc, zjistili výzkumníci z katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. (UPOL)
Zatímco podle žen bylo zajímavé i srozumitelné a jejich zájem o něj v průběhu času spíše rostl, pro muže byly zprávy o situaci kolem nového typu koronaviru zmatené. Navíc, pokud jim vůbec věnovali pozornost, tak postupně upadala.
Výzkum vznikal ve spolupráci s agenturou STEM/MARK, zaměřil se na dopady zpravodajství v období od března do května.
Vedoucí výzkumu, sociolog Zdeněk Sloboda, uvedl, že „na základě sledování koronavirového zpravodajství od března do května je možné českou společnost rozdělit do čtyř pomyslných skupin. Ty odlišuje především gender (pohlaví) a druhotně pak věk a vzdělání. Zatímco vysokoškoláci jsou mezi všemi skupinami zastoupeni rovnoměrně, významné rozdíly se ukázaly mezi středoškoláky s maturitou a těmi, kteří ji nemají. Skupiny jsme pojmenovali: Znepokojení, Lhostejní, Opatrní a Skeptičtí.“
Ve skupinách Znepokojených a Opatrných, které hodnotily zpravodajství o koronavirové krizi pozitivně a považovaly jej za zajímavé a odborné, měly početní převahu ženy – v každé z nich byly zastoupeny dvěma třetinami. Zájem o zpravodajství přitom u obou skupin v průběhu krize ještě lehce stoupal. Po celé sledované období tyto skupiny zároveň cítily obavy z nastalé situace, které přetrvaly i po uvolnění vládních opatření. Jednání politických představitelů země hodnotily kladně, s výjimkou prezidenta republiky, jehož roli vnímaly všechny skupiny respondentů převážně negativně.
Znepokojené a Opatrné rozděloval především věk, který byl u Opatrných spíše vyšší. Tato skupina pak oproti Znepokojeným neměla takové obavy v souvislosti s výkonem svého zaměstnání a lépe též přijímala uvolňování opatření.
Ve skupině Lhostejných převažovali muži a osoby bez maturity. Tato skupina vnímala zpravodajství o koronaviru jako zmatené, fádní a povrchní a příliš se o něj nezajímala. Převážně netečný postoj projevovali Lhostejní i k samotné krizi, z níž neměli obavy, ale ani ji nezlehčovali. Nevyhraněně přistupovali k hodnocení jednání politických reprezentantů a reprezentantek.
Spíše mladší muži se středním vzděláním pak tvořili základnu Skeptických, kteří se domnívali, že zpráv o pandemii covid-19 bylo v médiích až příliš, a jejich zájem o zpravodajství s vývojem situace upadal. Zároveň vyjadřovali malý souhlas s vládními opatřeními a uvítali jejich rozvolňování. Vůči počínání politických představitelů se Skeptičtí vymezovali velmi kriticky, zvláště špatně hodnotili předsedu vlády Andreje Babiše a prezidenta Miloše Zemana.
Výzkum také ukázal, že lidé, kteří více sledovali zpravodajství, měli zároveň tendenci více schvalovat vládní opatření. Jednalo se zejména o skupinu obyvatel starších 60 let, u které se také projevovala vyšší míra obav z nemoci covid-19.
Jako jeden z hlavních zdrojů informací o pandemii respondenti a respondentky nejčastěji uváděli zpravodajský kanál ČT 24. Nejsrozumitelněji však podle nich informace podávalo rozhlasové vysílání, shodlo se na tom 54 % z nich. Srozumitelnost zpravodajství v tisku naopak ocenilo jen 43 % respondentů a respondentek, což byl vůbec nejnižší výsledek. Za zdroj, který veřejný prostor informacemi o pandemii přehnaně zahlcoval, více jak polovina označila sociální sítě.
Sběr dat probíhal na konci června skrze online dotazování na reprezentativním vzorku české populace (1020 osob).