Česká republika je připravená přijmout několik desítek nezaopatřených nezletilých dětí z přeplněných uprchlických táborů v Řecku, uvedli na tiskové konferenci zástupci občanského sdružení Češi pomáhají, Organizace pro pomoc uprchlíkům a Amnesty International.
„Jsme komplexně připravení, chybí jen politická vůle,“ řekl zakladatel Češi pomáhají Jaroslav Miko.
„Máme síť rodin, které by děti přijaly do pěstounské péče, spolupracujeme s organizací Dobrá rodina, která ve spolupráci s pražským magistrátem provádí povinné školení pěstounů, disponujeme seznamem dobrovolnických organizací, dobrovolníků, podnikatelů, lékařů, psychiatrů, pedagogů, síť je pestrá, tihle lidé a naše společnost je připravená vládě pomoci s přijetím i s integrací dětí do společnosti,“ vyjmenoval.
Ze strany občanských iniciativ je vše připraveno. „Byli bychom strašně rádi, kdyby politická reprezentace, zejména pan Hamáček, k tomu přistupoval férově, musíme zároveň vyvracet jeho slova o tom, že lze relokovat je osmnáctileté Afghánce. Tak to není. Jiné státy přijímají i děti pod patnáct let a řecká vláda znovu opakuje, že jsou tam i děti pod patnáct,“ řekl Miko a následně shrnul dosavadní historii debat o možném přijetí dětí z uprchlických táborů od roku 2018.
Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek popsal situaci s přijímáním dětí v Evropské unii. Evropská komise navrhla umístit celkem 1600 dětí, Německo a Lucembursko už s relokací začalo a další země se k tomuto kroku chystají. „Na Česko by vyšlo čtyřicet dětí, ale vláda na tuto žádost nereagovala,“ dodal Rozumek.
K iniciativě se na žádost sdružení Češi pomáhají připojil i podnikatel Kvido Štěpánek, který přislíbil poskytnout potřebné finanční prostředky. „Nemůžeme dělat, že nevidíme a neslyšíme problémy, které jsou kolem nás. Už jsme otupělí, bohužel je to pohodlné,“ řekl v rozhovoru pro Deník N Štěpánek, který se konference osobně nezúčastnil.
„Nechci mlčet, nechci být jeden z těch, kdo mlčel, protože byl sám dobře najedený,“ dodal Kvido Štěpánek, kterého časopis Forbes zařadil mezi 100 českých miliardářů.
Celá akce je podle Štěpánka reakcí na politickou neochotu. „Není možné otevřít hranice a říct, že kdo chce, ať sem přijde. To nejde. Ale zrovna tak není možné hranice zavřít. Řešení je někde mezi tím. Myslím, že naše neochota pramení z nadbytku a pohodlí, ve kterém žijeme. Politici stále mluví o tom, jak všechno ‚poroste‘, budeme mít víc. Teď ale přijde zpráva, že se něco musí řešit. A před tím se strká hlava do písku.“
Snahu připojit se k desítce států Evropské unie, které již přijaly nezaopatřené nezletilé uprchlíky nebo přijetí oznámily, již delší dobu podporuje také zpěvák Tomáš Klus.
„Chci říct především jednu věc, ty děti, které bychom přijali, neznamenají nebezpečí, naopak, to nebezpečí můžou znamenat ty děti, které nepřijmeme, z nich se pak mohou stát ti nebezpeční fanatici,“ prohlásil na dnešní tiskové konferenci. „Prosím, udělejme něco,“ vyzval politickou reprezentaci.
Expertka na migraci Amnesty International ČR Šárka Antošová na konferenci popsala tíživou situaci v přeplněných táborech na řeckých ostrovech, kde počty obyvatel několikanásobně převyšují kapacitu zařízení.
„Dochází tam k velmi závažnému porušování lidských práv, například v táboře Moria, kde je tři a půl tisíce míst, žije přes dvacet tisíc lidí. Lidé tam žijí v příšerných, nelidských podmínkách. Je tam nedostatečné množství toalet, často neteče voda, lidé pořád čekají na jídlo, toalety, sprchy. Nemají dostatečný přístup k lékařské péči. Nebezpečná je situace zejména pro ženy a pro děti,“ dodala Antošová.
Děti podle ní mají za sebou spoustu traumatizujících zkušeností pramenících nejen z odloučení, ale někdy také z mučení nebo sexuální zneužití. „Řada z nich trpí posttraumatickou stresovou poruchou, sebepoškozují se, zaznamenány jsou sebevraždy.“