Vědci objevili v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu kresbu o 800 let starší než dosavadní nejstarší výtvarné dílo v ČR. Je stará sedm tisíc let.
Nejstarší doložené kresby na českém území jsou v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu na kameni přezdívaném Mozek (snímek z archivu Univerzity Palackého v Olomouci pochází ze 20. let minulého století, kdy takto Mozek vyfotil moravský krasový badatel Karel Absolon). Foto: ČTK
Mohutnému kameni, na kterém se nyní nejstarší doložená kresba na českém území nachází, se kvůli vrásčitému povrchu přezdívá Mozek. Černými čarami, patrně coby kultovními znameními, ho umělecky dotvořili pravěcí lidé v době kamenné.
Dosavadní rekord držela malba ze stejné jeskyně, která je podle laboratorních analýz stará 6200 let.
O objevu informoval archeolog Martin Golec z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, která se na výzkumu podílela.
V Kateřinské jeskyni se nachází několik maleb, a to od období pravěku, kdy vstup do ní obývali lovci a později pastevci, jimž Hlavní dóm zřejmě sloužil jako svatyně, až po 18. století, kdy už tam lidé zanechávali své podpisy.
Právě před rokem nechali odborníci jednu z maleb laboratorně zanalyzovat a zjistili, že je už zmíněných 6200 let stará. Šlo tehdy archeologickou senzaci, žádné starší kresby na českém území nebyly do té doby popsány.
Odborníci ve zkoumání pokračovali a olomoučtí archeologové společně s kolegy ze Správy jeskyní ČR nechali týmem z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR prozkoumat několik dalších obrazců za využití radiouhlíkové metody.
Tou se dá určovat stáří biologického materiálu – klíčem je změřený pokles počtu atomů radioaktivního izotopu uhlíku v původně živých organismech.
„Barvivo bylo vyrobeno z popela, tedy ze spáleného dřeva. Zůstaly v něm organické vzorky, u nichž šlo určit věk. U čar z ‚Mozku‘ se to podařilo až napotřetí,“ uvedl archeolog Martin Golec.
Mozek už zhruba před sto lety vyfotografoval archeolog, objevitel Věstonické Venuše a průkopník speleologie Karel Absolon. „Na jeho snímcích ale čáry nejsou patrné. Nevytvářejí jasný objekt, například zvíře. V obřím jeskynním sálu mohly spíš kámen dotvořit do podoby, v jakém mohl být pro tehdejší lidi svatyní, jakýmsi duchovním místem, tedy přímým spojením našeho světa se světem duchů či předků,“ podotkl Golec.
I když je současné generaci smysl této kresby nejasný, podle archeologů jde s největší pravděpodobností o místo, kde se uskutečňovaly duchovní obřady. Kresba na mohutném kameni přezdívaném Mozek leží na konci Hlavního sálu, ke kameni se tak pravěcí lovci mohli vydávat k obřadům. „Je vskutku kuriózní, že Absolonovy fotky kamene skončily po jejich pořízení bez většího zájmu v archivu Moravského zemského muzea v Brně. Za uplynulá desetiletí tak kolem balvanu prošly doslova statisíce turistů z celého světa,“ dodal olomoucký archeolog. (ČTK a Deník N)
