Na většinu druhů motýlů nebude mít změna klimatu téměř žádný vliv, část druhů se přizpůsobí dobou svého výskytu. Hlavním strašákem tak pro ně zůstává hlavně způsob obhospodařování krajiny. Zjistili to vědci z Biologického centra AV ČR.
Soumračník jitrocelový, Foto: Jana Marešová, BC AV ČR
Co se stane s motýly, když se oteplí planeta? Jaký vliv má globální změna klimatu na jejich výskyt? Dokáží se přizpůsobit? Odpovědi hledali entomologové z Biologického centra AV ČR v matematických modelech a v databázích, které shromažďují údaje o výskytu motýlů v Evropě a Severní Americe již od 18. století.
Stále více se potvrzuje, že při globální změně klimatu se posouvá načasování biologických jevů. Jedním z takových jevů je doba letu motýlů, tedy čas, kdy se vyskytují dospělci motýlů v přírodě. Na něj se zaměřili českobudějovičtí vědci. Oteplování planety lze vnímat jako posuny klimatických pásem, vědci proto zkoumali, jak se mění doba letu motýlů v závislosti na zeměpisné šířce.
„Použili k tomu čtvrt milionu údajů z nejrůznějších databází, přičemž nejstarší údaje pocházely z 18. století. Sledovali celkem 105 druhů motýlů, z nichž polovina se vyskytuje v Evropě a polovina v Severní Americe,“ stojí v tiskové zprávě Biologického centra.
„U většiny motýlů by se nemělo se změnou klimatu nic měnit, a to jak s oteplováním, tak i s případným ochlazováním. Tyto druhy tady žijí už od třetihor, přežily několik dob ledových na stejných místech a ani výraznější změny teplot je neovlivní,“ říká entomolog Zdeněk Faltýnek Fric z Biologického centra AV ČR, autor studie, která byla publikována v odborném časopise Ecology Letters. Mezi nejznámější zástupce těchto druhů motýlů patří například jasoň červenooký.
U dalších druhů motýlů už začaly změny nastávat v průběhu posledních dekád. „To se týká druhů, jako je například soumračník jitrocelový, které létají časně zjara a čím víc jsou na sever, vyskytují se později. Tyto druhy ale budou s oteplováním vylétat dříve. Obdobně to platí i u motýlů pozdního léta, kteří se s globální změnou klimatu budou vyskytovat stále později, to znamená ke konci srpna a na začátku září,“ vysvětluje Zdeněk Faltýnek Fric.
V severních oblastech tak dojde k rozrůznění sezon: druhy, které se dnes objevují společně, se rozdělí do časných a pozdních skupin. Oproti tomu ochlazení by naopak způsobilo, že by jarní a podzimní druhy posunuly svůj výskyt do vrcholného léta.
Studie přinesla další řadu výsledků, například o klimatických nárocích motýlů – druhy z vlhkých oceánických oblastí reagují na změnu klimatu výrazněji než druhy kontinentální. Zajímavá byla také zjištění o ústupu některých druhů motýlů z nížin do větších nadmořských výšek. To je způsobené tím, že nižší polohy jsou dnes na rozdíl od horských poloh intenzivně obhospodařované.
„Je jednoduché vše svádět na globální oteplování, ale myslím si, že z valné většiny je dnes problém ve změně hospodaření. Z pestrých luk se staly lány polí, které jsou nevhodné pro luční motýly, lesní motýli vymřeli, protože zhoustly lesy,“ dodává Zdeněk Faltýnek Fric.
„Je téměř jisté, že obrovský úbytek hmyzu nesouvisí s oteplováním, ale se zásadní změnou krajiny. Raději bych volil ještě intenzivnější zemědělství na menších plochách půdy, biozemědělství je luxus,“ řekl před časem v rozhovoru pro Deník N tropický entomolog s mezinárodním renomé Vojtěch Novotný.