Ústavní soud (ÚS) se postavil proti zdanění finančních náhrad z církevních restitucí. Spornou část zákona zrušil, vyhověl tak návrhu senátorů. Zdanění prosadila vláda s podporou poslanců KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. (ČTK)
Prezident Miloš Zeman zákon podepsal v květnu. Dodatečné snížení finanční náhrady za křivdy způsobené zločinným komunistickým režimem míří proti základním principům demokratického právního státu, konstatoval Ústavní soud.
Podle Ústavního soudu není zdanění finančních náhrad daní v pravém slova smyslu. Ve skutečnosti jde o snížení náhrady, na jejíž celou výši vznikl církvím a náboženským společnostem právní nárok a legitimní očekávání okamžikem uzavření smluv o vypořádání.
„Dodatečné snížení finanční náhrady za křivdy způsobené zločinným komunistickým režimem míří proti základním principům demokratického právního státu. Zákonodárce tím porušil principy právní jistoty, důvěry v právo a jeho předvídatelnost a ochrany nabytých práv, jakožto stěžejní principy demokratické společnosti a právo dotčených subjektů vlastnit majetek,“ stojí v odůvodnění.
Soud vyškrtl z právní úpravy jen několik slov, v praxi to ale znamená, že zrušil zdanění církevních restitucí, zdůraznil hned na začátku dnešního vyhlašování soudce zpravodaj Jaromír Jirsa. Kdyby soud nezasáhl, podléhaly by finanční náhrady za nevydaný majetek 19% zdanění od ledna 2020.
První návrh na zrušení kontroverzního zdanění podaly čtyři desítky senátorů z KDU-ČSL, ODS a dalších klubů, za které jednal Petr Šilar (KDU-ČSL). Později doručené návrhy 62 poslanců opozice a 19 senátorů za STAN soud odmítl, avšak dále s jejich signatáři počítal jako s vedlejšími účastníky řízení.
„Je to dobrá zpráva pro všechny, kterým leží na srdci svoboda a demokracie,“ reagoval na rozhodnutí kardinál Dominik Duka.
„Jsme rádi, že právní stát a zdravý rozum zvítězily nad populismem, tím spíše, že menších církví a Federace židovských obcí by se toto ‚zdanění‘ dotklo zvlášť silně a nespravedlivě,“ uvedl pro Deník N generální sekretář Ekumenické rady církví Petr Jan Vinš.
Rozhodnutí Ústavního soudu přivítala také opozice. „Jsem moc rád, že u nás pořád ještě neplatí, že kdo má moc, může cokoliv,“ reagoval šéf poslanců STAN Jan Farský. Podle předsedy ODS Petra Fialy „zvítězila spravedlnost“. „Je to dobrá zpráva o tom, že náš ústavní systém funguje a že jsme demokratickým právním státem,“ uvedla KDU-ČSL.
„Pan prezident rozhodnutí Ústavního soudu samozřejmě plně respektuje,“ napsal Deníku N mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Podobně se vyjádřil i bývalý ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD), který zdanění restitucí podporoval.
„Stejně tak jsem prohrál u Ústavního soudu, když jsem podával žalobu proti způsobu, jak byly církevní restituce provedeny. Ani dnes mi nezbývá než toto rozhodnutí respektovat,“ sdělil pak Deníku N jeho nástupce ve funkci Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Rozhodnutí naopak zkritizoval šéf komunistů Vojtěch Filip. „Připomíná mi to, že občan pro Ústavní soud nic neznamená. Když se dodatečně měnily smlouvy o stavebním spoření, Ústavní soud se lidí nezastal (…), ale v případě církvi klidně udělá výjimku a dary státu nechá bez daně,“ napsal Deníku N.
Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi stanovil, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Roční splátka činí přibližně dvě miliardy korun, do konce loňského roku tedy bylo vyplaceno přibližně 12 miliard korun.
Zákon také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030. V prvních třech letech platnosti zákona činil státní příspěvek na podporu činnosti církví, tedy především na platy duchovních, přibližně 1,44 miliardy korun. Letos to bylo 1,16 miliardy korun