Vědci z Centra pro vodu, půdu a krajinu ČZU odhadují, že HDP by v důsledku sucha v budoucnu mohlo klesnout o 1,6 procent a více. Navrhují investovat do adaptace na změny klimatu a zavedení trhu s vodou. Kolik bude stát sucho Českou republiku, jsme spočítali a popsali zde.
Na Zemi je více než čtvrtina obyvatel vystavena vodnímu stresu. Sucho se promítá do ekonomiky celého světa i jednotlivých států. Za posledních třicet let jsou náklady sucha v EU odhadovány na více než 3 biliony korun. V některých oblastech Španělska došlo v posledních letech důsledkem sucha k poklesu HDP až o 3 %. Podle modelu Petra Procházky by v případě další eskalace sucha v České republice mohlo HDP v budoucnu poklesnout o 1,6 procent, což je 80 miliard korun.
„Je třeba si uvědomit, že tyto odhady jsou minimum, které lze očekávat. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že nezapočítané další náklady sucha, jako jsou náklady na zdraví a životech obyvatel, škody na životním prostředí, vyplacené náhrady z pojištění atd. často převyšují tato čísla,“ vysvětlil Procházka. Náklady sucha by tak mohly tvořit až 5 % HDP. V případě extrémního opakujícího se sucha lze očekávat i restrukturalizaci české ekonomiky. Některá na vodu náročná odvětví s nižším ekonomickým výstupem mohou být marginalizována.
Česká republika se v Evropě nachází v unikátním postavení. Má jedny z nejmenších vodních zdrojů na obyvatele a zároveň má jeden z nejmenších podílů přítoku vody z okolních zemí (méně než 5 %). Jednoduše řečeno, jsme životně závislí na srážkách, které spadnou v ČR. Vědci na ČZU predikují pro budoucnost ČR opakující se výskyt sucha. „Kdyby existovaly cenné papíry na bázi teploty a srážek, vyplatilo by se jistě držet ty teplotní a rychle se zbavit těch srážkových, teplota totiž poroste, srážky budou naopak klesat,“ popsal současnou situaci Procházka. ČZU se také zabývá tzv. vodní stopou, tj. kolik vody je potřeba na výrobu jednotlivých statků. Například na 1 kilogram papíru je potřeba 300 litrů vody, na 1 kg chleba pak 1500 litrů.
Vědci z CVPK nabízejí řešení, která mohou pomoci. „V současnosti pracujeme na návrhu ekonomických nástrojů, které by pomohly s řešením sucha v ČR. Výzkum ukazuje, že jedna koruna investovaná do proaktivních adaptačních řízení rizik ušetří 2 koruny nákladů na odstranění škod po výskytu sucha,“ uvedl Procházka. V budoucnu tak navrhuje uvažovat o zřízení trhu s vodou, který by reflektoval skutečnou cenu vody se zahrnutím všech externích nákladů, a systému vodních emisních povolenek. Nutností budou i investice do konkrétních opatření v krajině. „V současné době se na opatření dávají jednotky miliard korun ročně. Potřebujeme investovat minimálně 25 miliard ročně, celkově pak 400 až 500 miliard,“ dodal rektor ČZU a hlavní koordinátor centra Petr Sklenička.
Centrum pro vodu, půdu a krajinu
CVPK je centrem České zemědělské univerzity založeným v létě roku 2018. Vzniklo v reakci na potřebu komplexních řešení adaptace krajiny v ČR na klimatickou změnu. Sestává ze zkušených výzkumných týmů ČZU, jejichž zaměření kompletně pokrývá mezioborový charakter řešení problémů adaptace krajiny. Podle analýzy publikací v 10 % nejvýznamnějších časopisů v oboru, kterou zpracoval Institut IDEA (Institut Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR), je ČZU českým lídrem v oborech Water Resources a Forestry, respektive druhá nejlepší v oborech Environmental Sciences. Podrobné informace o centru najdete na webu cvpk.czu.cz.