Evropská unie ke zvládnutí migrační krize potřebuje jednotný azylový systém a dohody s unijními sousedy, včetně vylepšení stávajícího ujednání s Tureckem. V rozhovoru pro dnešní vydání nedělníku Welt am Sonntag to prohlásila německá ministryně vnitra Nancy Faeserová.
V rozhovoru zmínila jako možnost boje proti pašerákům lidí zavedení dočasných německých hraničních kontrol s Českem a Polskem a slíbila podporu německým regionům, které jsou kvůli péči o migranty na hraně svých kapacit.
Faeserová věří, že se společný evropský azylový systém podaří schválit. „Překonali jsme dlouholeté hluboké rozdíly v této otázce a shodli jsme se na ústředních bodech,“ řekla. Klíčovým požadavkem Německa je kontrola a registrace migrantů na vnějších hranicích EU. Pro Německo, které je jedním z hlavních cílů migrantů, je důležitý solidární mechanismus, tedy přerozdělování běženců. „Pro mnoho států je to složitý bod. Jednáme v kruhu unijních ministrů vnitra, jak takového solidárního mechanismu dosáhnout,“ řekla.
Za možné řešení považuje Faeserová prověřování migrantů ve třetích zemích. „Dokážu si představit, že azylová řízení budou zpracovávána v neunijních státech, přes které běženci cestují. Rozhodující je, aby to byly státy, kde jsou dodržovány zásady právního státu a lidskosti,“ řekla.
Německo má podle Faeserové také zájem upravit stávající migrační dohodu s Tureckem. „V současnosti dohoda EU s Tureckem nefunguje dostatečně dobře.“
Jedno z řešení vidí v zavedení stálých kontrol na hranicích s Českem a Polskem
Německo je jedním z hlavních cílů migrantů, od začátku roku do konce srpna v zemi podalo azylovou žádost 200 000 lidí. Očekává se, že do konce roku jich může být až 400 000. To přináší značnou zátěž pro regiony, které o žadatele o azyl pečují.
Jako jedno z řešení, jak proud migrantů do Německa zmírnit, nevylučuje Faeserová dočasné zavedení stálých kontrol na hranicích s Českem a Polskem. Ministryně to dosud odmítala, ale v nynějším rozhovoru s Welt am Sonntag je k takovému řešení již nakloněna. V sobotu další opatření na hranicích nevyloučil ani kancléř Olaf Scholz, konkrétně zmínil hranici s Polskem.
Německá vláda se také jako jedno z protiopatření rozhodla zařadit Moldavsko a Gruzii mezi země bezpečného původu, což obyvatelům těchto zemí prakticky znemožní žádat o azyl. Opoziční konzervativní unie CDU/CSU požaduje rozšíření o další státy, mimo jiné o Tunisko, Maroko a Alžírsko. „Je třeba jasně říci, že to, co unie (CDU/CSU) dělá, je zcela neseriózní. Snaží se vnutit myšlenku, že když se ze států Maghrebu učiní země bezpečného původu, vyřeší to většinu problémů. To jsou ale tranzitní země,“ řekla o severoafrických státech s tím, že většina migrantů přichází ze střední Afriky a nikoli ze severní.
Německé regiony, které o běžence pečují, si stěžují nejen na práci na hraně kapacit, ale také na značné finanční náklady. Faeserová uvedla, že tísnivou situaci obcí si uvědomuje. „Sama jsem byla 30 let v komunální politice. Dobře si pamatuji na roky 2015 a 2016,“ řekla o letech předchozí migrační krize. Poznamenala, že premiéři spolkových zemí se s kancléřem Olafem Scholzem dohodli, že v listopadu připraví pružný systém financování. „Když se ubytuje více běženců, bude za to více peněz. Když jich bude méně, bude méně peněž. Tento systém se zaměří na skutečné náklady obcí,“ řekla.
Spor o financování péče o migranty je v Německu dlouhodobý. Regiony od spolkové vlády žádají více peněz, protože jsou přetížené. Jako řešení navrhují automatický mechanismus, který by finance uvolňoval podle počtu migrantů. Dosud přitom spolkové země dostávají od spolkové vlády paušální příspěvky. V červnu se premiéři s Scholzem domluvili, že na financích se dohodnou v listopadu. (ČTK)
