Vládní konsolidační balíček sice zbrzdí tuzemské zadlužování, další kroky ale musí následovat, varuje Národní rozpočtová rada ve zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou dnes vydala.
Strukturální saldo sektoru veřejných institucí. Repro: Deník N, UNRR Tuzemské veřejné finance se musí i nadále potýkat se schodky na úrovni stovek miliard korun. I v příštím roce se předpokládá, že zadlužení dosáhne asi 250 miliard korun. Hlavním důvodem jsou podle úřadu kroky, ke kterým současná i minulá vláda přistoupily v souvislosti s koronavirovou krizí, další zásahy ale způsobila i válka na Ukrajině a s tím spojená energetická krize.
„V následujících letech se rozhodne o tom, kam se budou veřejné finance udávat v následujících letech i dekádách,“ říká předseda rozpočtové rady Mojmír Hampl. Ten sice ocenil, že nyní dochází k dílčím zlepšením, ale veřejné finance zatím nenastoupily na trajektorii z předcovidových let.
Hampl: Současné změny nestačí
„Loni jsme varovali, že je třeba s veřejnými financemi něco dělat a tahat za záchrannou brzdu. Nyní vidíme, že ke změnám dochází, ale ty k návratu nestačí,“ dodal Hampl především směrem ke konsolidačnímu balíčku, který bude v následujících týdnech schvalovat Sněmovna. Balíček má ušetřit asi 150 miliard korun v následujících dvou letech.
Předseda rozpočtové rady varuje před tím, že návrat k schodkům z dřívějších let je pomalejší, než by měl být. Cíle strukturálního salda by měl rozpočet dosáhnout až kolem roku 2027.
Opatření nicméně oddalují protnutí takzvané dluhové brzdy, která se nachází na 55 procentech HDP. Zatímco doposud se očekávalo, že zadlužení této úrovně rozpočet dosáhne kolem roku 2028, díky konsolidačnímu balíčku se „náraz“ na dluhovou brzdu oddálil o tři roky.
Hampl varoval před tím, že v souvislosti s inflací stát přistupuje k většímu množství položek v rozpočtu, které se automaticky valorizují. Doposud to byly pouze penze, nově to budou platby za státní pojištěnce, platy ve školství a výdaje na obranu. Podle Hampla je problematické, že se taková opatření jen složitě ruší, zpravidla jsou taková rozhodnutí politicky málo průchozí.
Varování před stárnutím populace
Rozpočtová rada se ve zprávě zabývala také dlouhodobými projekcemi, které se týkaly především demografického vývoje v Česku. Ten ovlivňuje veřejné finance jak rostoucími náklady na penze, tak na druhé straně úbytkem pracovní síly.
K velkému nárůstu počtu seniorů podle zprávy dojde po roce 2030. Jejich počet bude kulminovat před rokem 2060, kdy bude v penzi asi 3,1 milionu lidí. To je o tři čtvrtě milionu více než nyní. Deficit důchodového systému v tu chvíli dosáhne asi 4,5 procenta HDP, tedy asi 330 miliard korun v dnešních cenách. Nyní je to méně než procento.
Dopady tzv. reformy veřejných financí na celkové saldo. Repro: Deník N, UNRR Tuzemskému penzijnímu systému by podle výpočtu Národní rozpočtové rady nejvíce pomohlo svázání věku odchodu do penze k očekávané době dožití. Taková reforma by zajistila, že se zadlužení důchodového systému dostane na úroveň „jen“ jednoho procenta.
Z predikce vyplývá, že aktuální úsporná opatření mohou významně ovlivnit zdraví veřejných financí i v budoucnu. V horizontu 50 let se jedná o snížení z 310 procent HDP dluhu na 187 procent HDP dluhu. Po schválení konsolidačního balíčku a především úpravách v penzích by pak schodky dosahovaly ročně asi deseti procent HDP. Rozpočtová rada však nepředpokládá, že by k takovým scénářům došlo, i v následujících letech totiž bude nezbytné dělat další úsporná opatření.
