Ázerbájdžán oznámil zahájení „lokální speciální operace“ na území Náhorního Karabachu. Cílem má být odzbrojení arménských vojenských jednotek operujících v regionu, na který si činí nárok jak Jerevan, tak Baku. Vzdušný prostor Ázerbájdžánu je pro Arménii nyní uzavřen.
Člen arménské armády. Foto: Arménské ministerstvo obrany
Baku oficiálně oznámilo, že chce v oblasti „obnovit svůj ústavní pořádek“. Podle ministerstva zahraničí Ázerbájdžánu je jedinou možností, jak obnovit mír v této části jižního Kavkazu, odchod všech arménských ozbrojených jednotek z území Karabachu. Zároveň by měla být podle Baku ukončena existence režimu ve Stěpanakertu, který Ázerbájdžán vnímá jako separatistický a nezákonný.
Jerevan obvinění tvrdě odmítá – podle arménského ministerstva obrany v Karabachu nejsou žádné ozbrojené arménské jednotky.
Ovšem podle ázerbájdžánského ministerstva obrany je útok veden právě na pozice arménské armády a karabašských ozbrojených formací. Údajně je vojenská akce vyprovokována Arménií a „nezákonným režimem“, který na území Karabachu vytvořila a podporuje.
Ázerbájdžánská státní informační agentura Azertas argumentuje „teroristickými činy“, kterých se měly dopustit arménské síly a ozbrojenci bránící nikým neuznaný Karabach. Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí konkrétně zmiňuje události v Chodžavendu, kde dnes brzy ráno automobil najel na protitankovou minu. Dva muži – pracovníci ázerbájdžánské Státní agentury výstavby silnic a vojenského transportu – zahynuli.
Chodžavend leží na území Náhorního Karabachu, který Ázerbájdžán stejně jako Arménie pokládá za své území a kde jsou nyní rozmístěny ruské mírové sbory.
Drony v nebi, automobily v garážích
Auto v Chodžavendu explodovalo kolem čtvrté hodiny ranní místního času. Na místo ihned vyjeli čtyři vyšetřovatelé ázerbájdžánského ministerstva vnitra. I jejich vůz najel u obce Tagaverd na nastraženou nálož, kterou tady podle Baku nalíčily arménské a karabašské diverzní skupiny. Všichni zahynuli.
Zanedlouho z území Ázerbájdžánu odstartovaly první drony a zamířily směrem na Karabach.
Nejdříve obyvatelé největšího karabašského města Stěpanakertu hlásily dělostřeleckou palbu. Zasažena byla minimálně jedna pozice arménské armády v blízkém okolí.
Poté se v nebi nad Karabachem objevily ázerbájdžánské drony. Střelbu hlásí i lidé z dalších měst – Askeranu a Chankedi. Problémy jsou s telefonickým spojením a s internetem. V Karabachu zní siréna varující občany před dalšími útoky.
Z ulic mizí lidé i automobily, jejich majitelé se je snaží uklidit alespoň do relativního bezpečí. Málokdo plně důvěřuje tvrzení Baku, že obyvatelům Karabachu nic nehrozí a cílem útoků, při kterých jsou používány výhradně vysoce přesné, moderní zbraně, není civilní infrastruktura, nýbrž pouze vojenské objekty.
Arménská protivzdušná obrana se snaží sestřelovat ázerbájdžánské drony, ale nejméně dva arménské raketové komplexy umístěné na území Karabachu už byly zničeny. Některá arménská média píšou o začátku „další války o Karabach“.
Zprávy o tom, že by se do konfliktu zapojily ruské mírové sbory, které mají střežit klid v oblasti, zatím nejsou.
Bezmocní ruští mírotvorci
Enkláva Náhorní Karabach je osídlena z 95 procent Armény poté, co během ozbrojených konfliktů sužujících oblast od 80. let minulého století musela většina ázerbájdžánského obyvatelstva odejít. Z dřívějších etnických čistek ale obviňují i Arméni Ázerbájdžánce.
Samostatnost Náhorního Karabachu nikdo neuznal, do roku 2020 oblast plně kontrolovala Arménie. Po obnovení války v roce 2020 ázerbájdžánskou stranou je část Karabachu ovládána Baku, část zůstává obklíčena a blokována ázerbájdžánskou armádou. Vedení Ázerbájdžánu zdůrazňuje, že pobyt ruských mírotvorců v regionu je dočasný.
Příměří mají zajišťovat ruští mírotvorci, kterým se situace v posledních týdnech začala vymykat z rukou. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharova prohlásila, že Moskva nyní kontaktuje obě znepřátelené strany. „Víme, co je třeba udělat pro vyřešení situace,“ řekla doslova. „Plnit dohody a neprovokovat.“
Na některých arménských kanálech na sociálních sítích se začala objevovat tvrdá obvinění Moskvy ze „zrady“. Nejčastější je otázka: „Kam se poděli Rusové? Utekli? Nebo se domluvili s Azery?“ (Svoboda)
Více jsme o situaci v Karabachu psali zde.
