Žáci a žákyně základních škol a víceletých gymnázií, kteří se při hodinách tělesné výchovy věnují disciplínám olympijského víceboje, se v loňském školním roce začali zlepšovat, informoval Český olympijský výbor (ČOV).
Místopředseda Českého olympijského výboru Milan Hnilička. Foto: Tomáš Kozáček, Český olympijský výbor Olympijský víceboj probíhá každoročně na více než 1200 českých školách. Do posledního měření v uplynulém školním roce se zapojilo 136 000 dětí ve věku od šesti do patnácti let, největší zlepšení v celorepublikovém srovnání zaznamenaly ve sprintu, skoku do dálky a hodu míčkem.
„Tyto výsledky potvrzují důležitost dobře vedených hodin tělesné výchovy. Jediný propad vidíme u desetiletých dětí, které nastupovaly do školy v covidové době, a kvůli opatřením se nemohly zapojit do školních kroužků a sportovních oddílů,“ řekl Petr Graclík, generální sekretář ČOV.
Místopředseda ČOV Milan Hnilička dodal, že výbor analyzuje výkony školáků už deset let. „Máme tedy dlouhodobý přehled o vývoji pohybové zdatnosti dětí. Důležitou roli zde hrají učitelé, kteří vedou a motivují děti k lepším výsledkům,“ upřesnil Hnilička.
Regionální rozdíly a zapojení MŠMT
Jednotlivé kraje České republiky na tom co do výkonnosti žáků nejsou stejně. Nejslabší výsledky mají děti na severozápadě země, což potvrdilo i loňské tematické šetření České školní inspekce. Ministerstvo školství nyní intenzivně připravuje dlouhodobou koncepci podpory pohybu dětí, žáků a studentů ve školách.
„Pravidelný a dostatečný pohyb je pro celkové fyzické i duševní zdraví dětí a mladých lidí naprosto nezbytnou podmínkou, a vezmeme-li v úvahu, jak mnoho času tráví ve škole, je zřejmé, že maximalizace pohybových aktivit právě ve školním prostředí je nutná,“ řekl Ondřej Andrys, státní tajemník ministerstva školství.
Česká školní inspekce také představila koncept Aktivní škola, který zahrnuje například pohybové aktivity během přestávek, zpřístupnění školních hřišť i mimo výuku nebo podporu aktivní dopravy do i ze školy.
Průzkum naznačil horší fyzickou kondici i nárůst počtu omluvenek z tělocviku
Data nově založené Asociace trenérů a učitelů tělesné výchovy, představená v úterý, naopak poukázala na pokles tělesné kondice u dětí i narůst počtu omluvenek i dlouhodobých uvolnění z hodin tělocviku. Do průzkumu se před začátkem školního roku zapojily zhruba dvě stovky učitelů tělesné výchovy.
„Zcela jednoznačně a dlouhodobě se zhoršuje fyzická kondice našeho národa a jako učitelé tomu chceme zamezit. Hodiny tělesné výchovy ale nejsou pro většinu škol prioritou a stát nedostatečně upozorňuje na zdravotní benefity z pohybu,“ řekl Miroslav Petr, děkan Fakulty tělesné výchovy a sportu (FTVS) Univerzity Karlovy v Praze a předseda asociace. Jeho fakulta postupně snižuje limity pro talentové zkoušky.
Tři čtvrtiny učitelů v průzkumu uvedly, že ve škole není tělocvik na stejné úrovni jako ostatní výukové předměty. „Chceme vytvářet osvětovou činnost. Říkat, že tělocvik je velmi důležitý, vnímám ho jako jeden z nejdůležitějších předmětů. Nese to benefity, že se dítě lépe učí, je tam lepší koncentrace. Má to mnoho zdravotních benefitů pro fyzickou i duševní stránku,“ poznamenal.
Nová asociace by proto chtěla pomáhat i se vzděláváním pedagogů a trenérů, kteří se věnují dětem a mládeži, jak v tiskové zprávě informovala Česká unie sportu (ČUS). „Tyto lidé nejsou nyní nikde sdruženi. Chceme za ně vystupovat i vůči státním organizacím a zřizovatelům. Chceme jim dát metodickou podporu i v legislativně-právní oblasti,“ sdělil Petr.
Omezené prostředky na sport
Rozpočtová kapitola sportu ve státním rozpočtu má přitom příští rok klesnout o 1,7 miliardy. Národní sportovní agentura (NSA) by tak měla hospodařit s 5,2 miliardy oproti letošním 6,9 miliardy. Původně přitom měla slíbeno 8,6 miliardy, teď usiluje alespoň o zachování letošní částky. Místopředseda NSA Roman Brandýs to považuje za likvidační.
„Nedokážeme si to představit, pokud má sport fungovat a plnit všechny úkoly, které jsou důležité i pro stát. Určitě budeme apelovat na vládní představitele, aby rozpočet pro sport neklesal, protože by to bylo hrozně krátkozraké,“ řekl Deníku N v nedávném rozhovoru předseda NSA Ondřej Šebek.
Podle údajů přepočtených na současné ceny by sport podle aktuálního návrhu příští rok nedostal ani polovinu toho, co měl v roce 2007. Tehdy to odpovídalo současným 11,8 miliardy korun.
Podle koncepce Sport 2025, schválené vládou v roce 2016, mají přitom výdaje na sport dosáhnout jednoho procenta rozpočtu. „Sport má dostat dvacet miliard, jak se stát zavázal, dávají nám pět miliard,“ dodal předseda ČUS Miroslav Jansta. (ČOV , ČUS, ČT Sport )
