Dvoje klíčové volby v rozmezí dvou týdnů. A oboje klíčové jak pro jejich země, tak významné pro Českou republiku, střední Evropu, EU a Ukrajinu. Popisujeme, co zítřejší hlasování Slováků a volby v Polsku v polovině října spojuje a v čem se liší.

Polský premiér Mateusz Morawiecki řekl, že příští týden na neformálním summitu EU ve Španělsku potvrdí polské veto unijního migračního balíčku. Polsko v polovině října čekají parlamentní volby a odpor vůči přijímání migrantů je jedním z klíčových bodů programu vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS).

Chlubil se, jak s Jelcinem vyjednal lepší smlouvu s Ruskem, protože ji prý prostě na místě přepsal. Stejným stylem by prý jednal s Putinem. Osmdesátník Lech Walesa v ostrém rozhovoru s Deníkem N předkládá vizi, jak vyřešit problém měnícího se světa.

Ačkoliv policisté v Libereckém kraji už příhraniční hlídky s kolegy z Německa a Polska kvůli migraci a převaděčům drží od dubna, ode dneška je zintenzivnili. Namátkové kontroly, kdy jednu hlídku tvoří policisté z Německa či Polska a České republiky, během dne nicméně nenarazily na běžence ani převaděče.

S Putinem bych jednal jako chlap s chlapem, Kaczynski dobře plnil moje pokyny, ale rozhoduje špatně; nebyl jsem jediný, kdo porazil komunismus, ale byl jsem hlavní. To vše – a mnoho dalšího – říká čerstvý osmdesátník Lech Walesa v rozhovoru s Deníkem N.

Mezi lety 2011 a 2021 klesl počet deklarovaných katolíků v Polsku o 6,6 milionu lidí, z 87,6 na 71,3 % (na otázku ohledně vyznání odpovědělo 89,8 %). Žádné vyznání uvedlo 6,9 %, ostatní 0,5 % dotazovaných. Dnes tato čísla zveřejnil polský Hlavní statistický úřad. (Jan Škvrňák / Wiadomosci)