Někteří z nich zažili střelbu dřív než školní zvonění, jiní poznali hlad více než vlastní rodiče. A pro další to byla dokonce i zábava. O tom, jak prožívaly druhou světovou válku děti, píše ve své knize Vojenka polská reportérka Magdalena Grzebałkowska.

Letošní Cenu Olgy Havlové získal Filip Pšenčík, který pomáhá lidem s hendikepem, aby byli více soběstační. „Soběstačnost je jedna stránka života, ale to hlavní je, že člověk chce žít – prostě jen obyčejně žít,“ popisuje v rozhovoru.

„Čím je člověk starší, tím menší je šance, že si přizná život v náboženském omylu,“ říká Pavel Roman, který patřil k svědkům Jehovovým, dokud ho před deseti lety neexkomunikovali. Dnes je bez vyznání a toto náboženské společenství považuje za kult a obchod s nadějí.

„Než se nimrat v detailech, jestli je lepší cukr třtinový, nebo obyčejný, cukru prostě uberu. Perfect is the enemy of good,“ říká biolog Adam Obr.

„Žáci budou muset závazně určit prioritu škol už na přihlášce, nebudou se tedy rozhodovat až po vyhlášení výsledků jako nyní, na což mají lhůtu deseti pracovních dnů,“ popisuje v rozhovoru šéf Cermatu Miroslav Krejčí. Velké změny by přitom mohly nastat už příští rok.

„Kdybychom zkoušeli postaru, budou se zlobit školy, které vyučují správně, a měly by pravdu. My děláme to, co se má dělat,“ říká šéfka češtinářů Cermatu Gabriela Baumgartnerová. V rozhovoru vysvětluje, jak testy vznikají či zda skutečně zkouší děti z toho, co se ve škole nenaučí.