Putinův nový dekret Moskvě umožňuje převzít kontrolu nad cizím majetkem v Rusku

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, který Moskvě dočasně umožní převzít kontrolu nad zahraničním majetkem v Rusku. Stane se tak v případě zabavení ruského majetku v zahraničí. Podle agentury TASS se dekret vztahuje na ruskou divizi německého dovozce plynu Uniper a majetek finské společnosti Fortum Oyj.

Výrok českého prezidenta Petra Pavla, který zpochybnil zájem Číny na míru na Ukrajině, podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova neodpovídá činnosti „normálního politického představitele“. Lavrov tak dnes podle agentury TASS komentoval na okraj jednání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku rozhovor, který dal Pavel bruselskému webu Politico. Stanovisko Hradu k prohlášení Lavrova se ČTK snaží získat. Český ministr zahraničních věcí Jan Lipavský označil Lavrovovo vyjádření za směšné.

„Je to výrok takového typu, který nemá nic společného s působením normálního politického činitele,“ řekl Lavrov, jenž nyní řídí zasedání RB OSN díky rotačnímu předsednictví, které tento měsíc připadlo Rusku. Lavrov také uvedl, že šéf unijní diplomacie Josep Borrell se nedávno nechal slyšet, že Evropská unie bude rozvíjet vztahy s jinými státy v závislosti na jejich postoji k Rusku a Číně. „Je to indikátor současné mentality v evropské diplomacii,“ prohlásil šéf ruské diplomacie.

Český ministr zahraničí označil Lavrova za klauna. „Výroky klauna Lavrova na adresu našeho prezidenta Petra Pavla jsou k smíchu. Rusko je teroristický stát a jeho vedení patří před mezinárodní tribunál,“ uvedl Lipavský na Twitteru na adresu země, která před více než rokem rozpoutala válku na Ukrajině.

Pavel v dnes zveřejněném rozhovoru pro Politico řekl, že mír na Ukrajině v tuto chvíli není v zájmu Číny, protože válka umožňuje Pekingu nutit Rusko k ústupkům. „Nemyslím si, že by Čína měla skutečný zájem válku v krátké době ukončit,“ citoval server českého prezidenta. „Myslím si, že je v zájmu Číny prodlužovat status quo, protože může tlačit Rusko k různým ústupkům,“ uvedl Pavel.

Rusku tento měsíc připadlo předsednictví v patnáctičlenné Radě bezpečnosti OSN, což vyvolává kritiku zejména ze strany Kyjeva vzhledem k tomu, že Moskva už přes rok vede invazi na Ukrajině. Pozice Pekingu ve vztahu k válce budí dlouhodobě na Západě obavy.

Čína s Ruskem udržuje čilé diplomatické vztahy i poté, co ruské jednotky loni v únoru zaútočily na Ukrajinu. Čína se ve veřejných prohlášeních k ruské invazi na Ukrajinu sice staví spíše na ruskou stranu, k přímé vojenské či finanční podpoře zatím ale nesáhla, přestože Moskva ji vykresluje jako svého spojence. Čínský prezident Si Ťin-pching se od začátku ruské invaze na Ukrajinu 24. února 2022 setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dvakrát. (ČTK)

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.