V Rusku, nehledě na obecný pokles kriminality v loňském roce, poprvé za dvacet let stoupl počet vražd a pokusů o vraždu, uvedl dnes list Kommersant s odvoláním na zprávu advokátského sdružení Travmpunkt, opírající se o dostupné údaje oblastních soudů, generální prokuratury a ministerstva vnitra.
Jednou z příčin růstu počtu vražd a pokusů o vraždu je podle autorů zprávy „speciální vojenská operace“, jak Moskva nazývá válku Ruska proti Ukrajině. Zkušenosti ze světa totiž ukazují, že válčení nevyhnutelně ovlivňuje účastníky bojů i civilisty v oblasti konfliktu.
Experti na zločinnost by ale mohli namítat, že dosud nepostačují sociologické údaje, aby se prokázala souvislost mezi válkou a počtem vražd, a že jev může souviset také se změnami v struktuře obyvatelstva, podotkl deník.
Zprávu o růstu násilí v zemích účastnících se ozbrojených konfliktů připravili advokáti specializující se na obranu práv obětí násilných zločinů. Autoři upozorňují, v Rusku v roce 2022 poprvé za 20 let vzrostl počet vražd a pokusů o vraždu.
Až dosud se počet těchto trestných činů stabilně zmenšoval: z 32 265 případů v roce 2002 na 7 332 v roce 2021. Loni ale vražd a pokusů o vraždu přibylo: celkem jich bylo 7628, tedy meziročně o čtyři procenta více, tvrdí advokáti s odvoláním na údaje generální prokuratury.
Kommersant připomněl, že o týden dříve na poradě vedení ministerstva vnitra zaznělo, že loni celkový počet trestných činů v Rusku oproti předloňskému roku klesl o 1,9 procenta, přičemž počet těžkých a zvláště těžkých zločinů klesl o 4,1 procenta.
Celkový pokles ale nevylučuje růst počtu zločinů v jednotlivých kategoriích a v jednotlivých regionech.
Autoři zprávy poukazují především na výrazný růst počtu vražd a pokusů o vraždy v regionech nacházejících se blízko válečné zóny: V Belgorodské oblasti počet vražd a pokusů o vraždu oproti roku 2021 stoupl z 52 na 102, v Kurské oblasti z 58 na 89. Růst ale autoři zaznamenali i ve vzdálených regionech: v Tambovské oblasti počet vražd a pokusů o vraždu vzrostl z 26 na 44, v Kirovské z 45 na 62, v Burjatsku ze 134 na 177 a v Moskvě z 269 na 413.
Autoři zprávy jev zkoumali i z hlediska zkušenosti zemí, které v různém období se zúčastnily ozbrojených konfliktů a zažily i růst pouličního, domácího a policejního násilí. Ze zprávy vyplývá, že pouliční a policejní násilí lze očekávat nikoliv přímo během války, ale po jejím skončení. Například výzkum v USA ukázal, že policisté, kteří se zúčastnili bojů, častěji sahali po střelných zbraních.
V Rusku oficiální údaje o trestním stíháním příslušníků bezpečnostních složek zaznamenávají především trestné činy spáchané vězeňskými dozorci vůči vězňům a celkový počet stíhání klesá, upozornil spoluautor zprávy, právník Dmitrij Gerasimov: v roce 2017 za mučení odsoudili v Rusku 867 lidí, předloni 613 a za první loňské pololetí 206, což je skoro o třetinu méně než ve stejném období o rok dříve.
Ale pokud jde o domácí násilí, v loňském roce počet žen, které na tísňové lince z tohoto důvodu žádaly o pomoc, stoupl o pět procent, na 61 224 volání, uvedla spoluautorka zprávy, advokátka Anastasija Šerdakovová.
Růst počtu vražd a pokusů o vraždu a projevů domácího násilí autoři zprávy objasňují několika faktory, které přímo i nepřímo související s válkou, jako je růst spotřeby alkoholu (loni v Rusku prodej alkoholických nápojů bez piva a medoviny meziročně vzrostl o 3,5 procenta, vodky o 5,9 procenta). V Rusku se přitom sedm až osm z deseti vražd páchá v opilosti. (ČTK)
