Video dne: Po satirickém kousku Dobré ráno, Brno míří na obrazovku České televize další seriál o tomto veřejnoprávním médiu. Hrdinou Volhy je normalizační televizní řidič Standa Pekárek v podání Kryštofa Hádka.
Řidič Standa Pekárek má po vojně, přicházejí normalizační sedmdesátá léta a on si začíná plnit své sny – v Československé televizi chce řídit volhu, jezdit pro redakci Humoru a lidové zábavy a na natáčení vozit Karla Gotta.
Volha, velký příběh malého práskače, je adaptací románu Karla Hynie. Pětidílnou minisérii bude Česká televize vysílat od neděle 2. dubna, vždy od 20.10 hodin na ČT1.
„Volhu lze vnímat jako svéráznou historii Československé televize. Jde o fiktivní příběh podle ‚zaručeně‘ skutečných událostí, který je současně i portrétem hlavního hrdiny, omezeného egocentrika, jenž vyniká ve vymýšlení drobných podvodů a triků. Jak si nakrást benzin, zfalšovat počet ujetých kilometrů, podvést manželku, zbavit se konkurence… Není proto divu, že se stane spolupracovníkem StB s krycím jménem Volha a bez jakýchkoliv výčitek svědomí donáší na všechny své spolupracovníky i pasažéry,“ přibližuje děj kreativní producent Josef Viewegh.
Představitel hlavní role, herec Kryštof Hádek, provede svoji postavu v ději Volhy hned třemi dekádami. Střihač a dramaturg Petr Pauer strávil v archivech na dva roky, aby našel potřebné dobové záběry. Čerpal z oblíbených pořadů Československé televize, do nichž byli herci Volhy vloženi v postprodukci.
Ta se využila i v případě scén zabírajících Prahu v normalizačních letech, k nimž byly využity autentické materiály ze zpravodajství. „První věc, na kterou jsme narazili s architektem, bylo zjištění, že se Praha v posledních letech dramaticky proměnila a místa z časů normalizace zmizela. Vážně jsme nevěděli, kde budeme točit. Hledali jsme nepatrná zlatá zrnka v obrovském moři písku. Bez postprodukčních zásahů se už zkrátka v pražských lokalitách dobový příběh natočit nedá,“ říká scenárista Jan Pachl, autor diváky oblíbených seriálů Cirkus Bukowsky a Rapl.
V průběhu více než šedesátidenního natáčení filmaři oblékli herce a kompars do více než dvou a půl tisíce kostýmů odpovídajících módě sedmdesátých a osmdesátých let.
Stanislav Majer, představitel kameramana Zikmunda si dokonce zahrál v bundě po svém otci. Před kamerou se objevila také stovka dobových automobilů.
„Ve Volze jsem řídil hned několik veteránů. Standa Pekárek jako šofér Československé televize začínal se škodovkou lidově zvanou Stejšn a přes Carevnu se dostal až k vysněné Volze 24. Kondiční jízdy jsem ale nepotřeboval, řídil jsem už i starší auta a princip je vlastně pořád stejný. Volant, čtyři kola, převodovka, brzda, plyn,“ vysvětluje Kryštof Hádek a dodává: „Jen u starších aut se muže stát, že nebude něco drobně fungovat. S tím se musí počítat. Ačkoli lidé, kteří auta na natáčení půjčují, je mají ve výborném stavu, jednu Volhu 24 jsem musel zastavovat ruční brzdou.“
Volha se pyšní výjimečným hereckým obsazením, diváci se mohou těšit například na čerstvou držitelku Českého lva za minisérii ČT Podezření Kláru Melíškovou, která hraje maminku Kryštofa Hádka. Do sedmdesátých a osmdesátých let se prostřednictvím své role vydá i Anna Geislerová, Jiří Dvořák, Jiří Lábus, Vanda Hybnerová či Bohumil Klepl.
