Až třetina dospělých trpí nespavostí, část seniorů trpí spánkovou apnoí

Až třetina dospělých trpí podle odborníků nespavostí, poruchy spánku souvisí i s duševním zdravím. Třetina seniorů má poruchy dýchání ve spánku, takzvanou spánkovou apnoe. Odborníci to dnes oznámili ve Sněmovně u kulatého stolu ke Světovému dni spánku.

Podle odborníků jedna noc bez spánku negativně ovlivňuje soustředění nebo schopnost učení. Vadí ale i dlouhodobé zkrácení spánku, například dva týdny s pouze šestihodinovým spánkem ovlivní lidské tělo směrem ke snížení pozornosti podobně jako dvě noci bez spánku.

„Během spánku se restartujeme, regenerujeme, znovu nabíjíme tělo i duši a ukládáme si zásadní informace do dlouhodobé paměti,“ prohlásila odbornice na spánek, somnoložka Jitka Bušková z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ).

Omezení spánku podle ní vede ke zvýšené chuti k jídlu, takže může vést i k vyššímu výskytu obezity. Špatný spánek vede také k častějším chronickým nemocem včetně nemocí srdce a rakoviny nebo vyššímu krevnímu tlaku. Lidé, kteří nedostatečně spí, se také hůře soustředí, mají problémy s pozorností, které mohou vést i k problémům v práci. Podle odhadů vedoucí Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu Marie Nejedlé mohou být dopady za celou společnost až 35 000 pracovních dní za rok.

Spánek podle Buškové omezují, často dobrovolně, i děti a mladí lidé. „Víme, že 75 procent adolescentů spí méně než osm až deset hodin, které jsou doporučované,“ popsala. Nedostatek spánku u nich ale může vést například k vyššímu riziku zranění. Nespavost také až dvaapůlkrát zvyšuje riziko sebevraždy.

Podle psychiatra NUDZ Cyrila Höschla má kvalita spánku vliv na duševní zdraví a naopak. „Je řada dokladů o tom, že nekvalitní spánek má negativní dopady na lidskou psychiku a často přispívá k rozvoji duševních poruch. Nespavost je důležitým faktorem například u depresí. Špatný spánek deprese přivolává a jejich stav zhoršuje, respektive zvyšuje riziko recidivy,“ vysvětlil.

Problémy se spánkem mohou být podle něj i časným příznakem návratu duševního onemocnění, proto je vhodné, aby si pacienti, například prostřednictvím mobilní aplikace, zaznamenávali údaje o svém spánku.

Spánkovou apnoí podle odhadů trpí až 300 000 dospělých, ale ne všichni se léčí. Podle předsedkyně České společnosti pro výzkum spánku a spánkovou medicínu Jany Vyskočilové se jejich počet za posledních 20 let zvýšil až o 55 procent, souvisí to i s nárůstem počtu obézních.

Světový den spánku letos připadl na 17. březen. (ČTK)

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.