Peníze státu a EU určené na snížení rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce v letech 2014 až 2021 svému účelu příliš neposloužily, zjistil NKÚ.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) podle něj nesledovalo skutečný přínos dotací. Podmínky nastavilo tak, že příjemci mohli peníze čerpat, aniž bylo zřejmé, jakých cílů chtějí dosáhnout, uvedli kontroloři. Stanovisko ministerstva ČTK zjišťuje.
NKÚ prověřil využití dotací, poskytnutých z operačního programu Zaměstnanost 2014–2020 a spolufinancovaných ze státního rozpočtu. Zkontroloval 14 projektů z celkem 68, objem prověřených peněz činil 40 milionů korun, sdělila ČTK mluvčí kontrolního úřadu Hana Kadečková.
Úřad zjistil, že dotace přispěly k naplnění účelu jen nevýznamně: pouze osm procent z kontrolovaného objemu peněz naplnilo účel ve všech klíčových otázkách. V zavádění konkrétních opatření po skončeném auditu pokračovalo za finanční podpory z operačního programu jen 14 procent organizací. „MPSV nesledovalo skutečný přínos dotací a podmínky pro nakládání s nimi nastavilo tak, že příjemci mohli peníze čerpat, aniž by bylo zřejmé, jakých cílů chtějí dosáhnout. U čtyř projektů zjistil NKÚ nezpůsobilé výdaje v souhrnné výši 1,6 milionu Kč,“ konstatoval kontrolní úřad.
Účelem podpory bylo mimo jiné snížit rozdíly v odměňování a riziko obtěžování na pracovišti, omezit nerovný přístup k pracovním pozicím (tzv. skleněný strop) nebo usnadnit slučitelnost pracovního a soukromého života. Z kontroly NKÚ však vyplynulo, že projekty směřovaly převážně pouze k informovanosti o problematice rovnosti žen a mužů a u některých zaměstnavatelů k vytvoření interních předpisů.
NKÚ také zjistil, že MPSV schvalovalo žádosti o podporu, přestože neznalo totožnost auditované organizace. Týkalo se to 54 procent organizací z vybraného vzorku projektů. Navíc v 11 procentech případů byla auditována zcela jiná organizace, než byla uvedena v žádosti o podporu. Ministerstvo práce a sociálních věcí podle NKÚ také poskytovalo maximální výši dotace na genderové audity bez ohledu na skutečně odvedený rozsah práce.
Vzdělávání, které ministerstvo proplatilo, také v řadě případů nesouviselo s genderovou problematikou, uvedli kontroloři. Někdy nebylo pro konkrétní zaměstnance potřebné a využitelné. NKÚ poukázal na příklad stavební společnosti s deseti zaměstnanci, z nichž pět vykonávalo dělnické nebo technické profese. Firma uspořádala v průběhu dvou let 19 školení za celkem 503 000 korun i na témata jako prezentační dovednosti, sebeřízení, time management nebo stres a jeho odstraňování.
Zpráva Světového ekonomického fóra za rok 2022 konstatuje, že v ČR i přes řadu opatření přetrvávají genderové nerovnosti, které zasahují do všech oblastí společenského života, připomněla Kadečková. Ve srovnání 35 evropských zemí obsadila Praha 29. místo. (ČTK)