Vůdci Srbska a Kosova dnes přicestovali do města Ohrid u stejnojmenného jezera v Severní Makedonii. Tam se koná další kolo obtížných jednání o normalizaci vztahů mezi Bělehradem a Prištinou, zprostředkované Evropskou unií.
Před závěrečným třístranným jednáním a následnou tiskovou konferencí se srbský prezident Aleksandar Vučić a kosovský premiér Albin Kurti nejprve sejdou separátně s šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem.
„Jsem optimista,“ řekl Kurti před jednáním. „Přišel jsem s dobrým záměrem, s dobrou vůlí a s důvěrou, že to, co bylo dohodnuto dříve, zde bude pokračovat prostřednictvím rozhovorů o implementačním plánu, a tak budeme mít konečnou dohodu o normalizaci,“ dodal.
Kosovo a Srbsko se minulý měsíc v Bruselu s podporou Západu dohodly na cestě k normalizaci vztahů po téměř deseti letech dialogu zprostředkovaného EU, během něhož ale bylo dosaženo jen malého pokroku. Je však třeba ještě dojednat realizační přílohu plánu, která bude hlavním bodem dnešních rozhovorů, napsala agentura Reuters.
„Oči EU a západního Balkánu se dnes upírají na Ohrid,“ napsal Borrell na Twitteru.
Kosovo, které v roce 2008 vyhlásilo nezávislost, srbská ústava považuje za nedílnou součást Srbska. Bělehrad a Priština potřebují napravit bilaterální vztahy, aby dosáhly svého strategického cíle, kterým je vstup do EU.
„Chci varovat, že nemusíme mít konečnou dohodu,“ řekl stanici RTV21 se sídlem v Prištině Gabriel Escobar, vysoký americký diplomat pro západní Balkán, který se také účastní jednání v Ohridu. Zároveň ale poznamenal, že očekává velký pokrok.
Jednání v Ohridu se podle agentury Interfax účastní také slovenský diplomat Miroslav Lajčák, který je zvláštním představitelem EU pro západní Balkán.
Srbský prezident několik dnů před schůzkou v Ohridu varoval, že nemíní „nic podepsat“ a setkání „nebude ani historické, ani revoluční“. Kosovský premiér sice ujistil, že je otevřený dohodě, dodal však, že odpovědnost leží na srbské straně. „Ať se nám to podaří, nebo ne, dobře víte, že to nezáleží jen na mně,“ řekl novinářům.
Analytici podle agentury AFP poukazují na to, že případný podpis nemusí být nutně synonymem úspěchu. Většina předchozích dohod uzavřených pod záštitou Bruselu zůstala mrtvou literou.
Premiér Kurti doufá, že dohoda umožní Kosovu vstoupit do OSN a mezinárodních institucí, což je pro Prištinu zásadní požadavek. Prezident Vučič uznal, že jeho vláda byla pod silným mezinárodním tlakem, aby podepsala, a zároveň ujistil veřejnost, že se nevzdá.
Otázka Kosova zůstává klíčová pro mnoho z 6,7 milionu Srbů, kteří toto území považují za kolébku národa, kde se po staletí sváděly zásadní bitvy.
V pátek v Bělehradě demonstrovaly tisíce nacionalistů, kteří požadovali odmítnutí dohody, jež by podle nich představovala „kapitulaci“.
Mnoho příslušníků srbské menšiny v Kosovu za povzbuzování Bělehradu odmítá jakoukoli loajalitu vůči Prištině. Zejména sever Kosova, u hranic se Srbskem, bývá dějištěm častých střetů, demonstrací a někdy i násilí, napsala AFP.
NATO bombardovalo Srbsko v roce 1999 v reakci na vyhánění kosovských Albánců srbskými jednotkami. Po této kampani Bělehrad ztratil kontrolu nad svou jižní provincií, připomněla agentura Reuters. (ČTK)