Sněmovna patrně zakotví každoroční vynakládání aspoň dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Vládní návrh zákona dnes podpořili v branném výboru poslanci koalice i opozičního hnutí ANO.
Zástupce opozičního hnutí SPD se hlasování zdržel. Předloha má také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády.
Ke zvýšení obranných výdajů nejméně na dvě procenta HDP se Česko opakovaně politicky zavázalo v Severoatlantické alianci. Návrh zákona by měl nabýt účinnosti od července a vztahoval by se již na státní rozpočet příštího roku. Oproti střednědobému rozpočtovému výhledu by tak ministerstvu obrany mohly vzrůst v roce 2024 příjmy asi o 21,5 miliardy korun. Plány dosud počítaly s obrannými výdaji 130 miliard korun.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka před poslanci uvedl, že armádní plány předpokládají vynakládání dvou procent HDP. Vzhledem dluhům z minulosti a následně jen pozvolnému nárůstu výdajů ani dvě procenta pomalu nestačí, podotkl.
Do celkových obranných výdajů by se mohly podle předlohy započítávat i výdaje jiných ministerstev a úřadů. Tyto výdaje by ale musely splňovat vymezení stanovená v dokumentech NATO. Návrh zákona předpokládá, že ostatní resorty budou své plány obranných výdajů tři roky dopředu oznamovat ministerstvu obrany, které je zahrne do obranného rozpočtu.
Předloha změní pravidla pro financování velkých víceletých projektů se zásadním dopadem na obranyschopnost státu a náklady vyššími než 300 milionů korun. Bude o nich rozhodovat vláda. Ministerstvo obrany na ně bude mít každý rok souhrnnou částku, peníze bude moci na jednotlivé projekty používat jednodušším způsobem. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že k těmto strategickým projektům by už od příštího roku mohl patřit nákup pásových bojových vozidel pěchoty CV90 švédského výrobce BAE Systems Hägglunds AB. „Myslíme si, že jednání se švédskou stranou, byť jsou samozřejmě tvrdá, budou úspěšná a dohodneme se,“ řekla novinářům.
Předloha také mění rozpočtová pravidla. Stanoví mimo jiné to, že účty podřízené státní pokladně budou budou muset mít nově také státní podniky a národní podnik Budějovický Budvar. Účty budou vést v České národní bance, jinde si je budou moci založit po souhlasu ministerstva financí. (ČTK)