Na Univerzitě Karlově vznikla komise, která má doporučit další postup ohledně podezření na obtěžování studentek Fakulty humanitních studií ze strany některých vyučujících, rozhodla o tom rektorka Milena Králíčková.
Rada Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR na webu uvedla, že se podezřením z nevhodného chování ředitele ústavu Miroslava Vaňka a jeho zástupce Pavla Mückeho vůči studentkám zabývala v pondělí a příští týden ho bude řešit s dozorčí radou ústavu. Podle rady Mücke podal na funkci ve vedení ústavu rezignaci. Mluvčí UK na webu uvedl, že pedagogové nyní nemohou na fakultě přednášet ani zkoušet. Mücke na žádost ČTK o vyjádření odkázal na mluvčího fakulty, vyjádření Vaňka ČTK shání. Na případ možného sexuálního obtěžování na fakultě dnes upozornil deník Právo.
„Rada (Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR) považuje zjištěné skutečnosti za velmi závažné a ohrožující dobré jméno instituce. Proto v příštím týdnu zasedne spolu s dozorčí radou ústavu, aby přijaly společné stanovisko,“ stojí ve stanovisku rady ústavu.
Podnět týkající se sexuálního obtěžování studujících podle vyjádření děkanky fakulty Marie Pětové obdrželo vedení prostřednictvím univerzitní ombudsmanky Kateřiny Šámalové. Ombudsmanka řeší případ podle mluvčího Václava Hájka s vedením vysoké školy a fakulty. S Šámalovou spolupracují i radní Ústavu pro soudobé dějiny AV.
V nově vzniklé univerzitní komisi k případu zasedli nezávislí odborníci a členové vedení fakulty. „Výstupem činnosti poradní komise bude doporučení k řešení podnětu, které bude předáno vedení univerzity a fakulty humanitních studií. Doporučení k dalšímu postupu mohou být rovněž adresována samotným studujícím, kteří podnět podali. Pro řešení složitějších případů, jako je tento, se využívá lhůty 60 dní od podání podnětu,“ informoval Hájek.
Děkanka fakulty humanitních studií už dříve v únoru sdělila, že vedení fakulty přistupuje k dané záležitosti „s plnou vážností“. „(Vedení fakulty) jasně odmítá jakékoli projevy sexuálního obtěžování a zneužívání autority,“ konstatovala Pětová.
Rektorka UK označila předcházení sexuálnímu obtěžování na univerzitě za jednu z priorit a opakovaně ve svých proslovech zdůraznila nulovou toleranci školy k sexuálnímu a genderově podmíněnému obtěžování. Nejstarší česká univerzita proto loni v červenci zřídila pozici ombudsmana a pořádá workshopy zaměřené na prevenci sexuálního obtěžování. Funkci univerzitní ombudsmanky od letošního 1. ledna vykonává Šámalová. Svého ochránce práv mají také studenti a akademici na některých dalších fakultách UK. Ombudsman pomáhá třeba na filozofické, právnické nebo 2. lékařské fakultě.
Prevenci sexuálního obtěžování či násilí na akademické půdě označila za zásadní i vedení dalších pražských vysokých škol a fakult. Patří k nim třeba Česká zemědělská univerzita či Divadelní fakulta Akademie múzických umění.
Údajné obtěžování studentek řešila také Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Podezření, že dva pedagogové se chovali ke studentkám nevhodně, hlavně na sportovních kurzech, prověřovala od loňska. Nyní se fakulta dohodla na rozvázání pracovního poměru s jedním z podezřelých učitelů. Rektor Martin Bareš nařídil celouniverzitní kontrolu studentského hodnocení jednotlivých předmětů od roku 2019 do současnosti, sdělila škola v tiskové zprávě.
