Slovenská vláda padla, parlament jí vyslovil nedůvěru. Pro její konec hlasovalo 78 poslanců. Předseda parlamentu Boris Kollár a premiér Eduard Heger míří po hlasování o nedůvěře vládě za prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Zasedání Národní rady bylo přerušeno.
Budoucí bývalý slovenský premiér Eduard Heger. Foto: Tomáš Benedikovič, Denník N Zatím není jasné, zda tento krok povede k vypsání nových parlamentních voleb, o které dlouhodobě usilují některé opoziční strany a pro které se po pádu vlády vyslovil i šéf sněmovny Boris Kollár. Hegerův kabinet na rozdíl od části opozice zastává silně proevropské postoje a pomáhá válkou zasažené Ukrajině.
Slovenští politici se shodují, že další vývoj nyní ovlivní postoj hlavy státu, která pád vlády zatím nekomentovala.
Pro nedůvěru vládě hlasovalo 78 z přítomných 102 poslanců, potřebný byl souhlas alespoň 76 zákonodárců ve 150členné sněmovně. Téměř všichni poslanci nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO), členem jehož vedení je i Heger, se hlasování nezúčastnili.
Vláda v demisi bude nadále působit s omezenými pravomocemi a pravděpodobně budou zahájeny rozhovory o předčasných volbách.
Předčasné volby by se mohly konat v květnu nebo červnu, ale ne v září, řekl předseda parlamentu Kollár. Prohlásil také, že udělal vše pro to, aby vláda nepadla. Na otázku, zda je nabídka OLaNO slabá, nedokázal odpovědět.
Slovenská ústava pro případ vyslovení nedůvěry vládě sněmovnou stanoví, že hlava státu kabinet odvolá. Prezidentka Zuzana Čaputová ale může pověřit Hegerův kabinet, aby zůstal v úřadu do jmenování nové vlády; dosluhující kabinet by ovšem měl omezené pravomoci a s jeho některými plánovanými rozhodnutími by prezidentka musela předem souhlasit.
V řádném termínu by se příští volby na Slovensku konaly v únoru 2024.
Podle strany Svoboda a Solidarita (SaS) nyní existují tři možnosti: svévolná dohoda v parlamentu o rekonstrukci vlády, úřednická vláda nebo předčasné volby. Sulík říká, že předčasným volbám příliš nefandí.
S iniciativou, aby sněmovna vyslovila nedůvěru kabinetu, přišla bývalá vládní SaS, jejíž čtyři ministři v září podali demisi. Vyvrcholila tím tehdejší koaliční krize, v níž SaS neúspěšně žádala, aby předseda nejsilnějšího vládního hnutí OLaNO a ministr financí Igor Matovič z kabinetu odešel. SaS a Matovič byli dlouhodobě ve sporu.
Drama v prezidentské kanceláři
Události před vyslovením nedůvěry měly dramatický charakter.
Matovič se před hlasováním parlamentu vydal do prezidentského paláce, aby podal demisi.
„Igor Matovič dnes v podvečer přišel doručit do prezidentské kanceláře demisi. Před zaměstnanci kanceláře svoji demisi podepsal, její podání si ale v poslední chvíli rozmyslel a podepsaný dokument vytrhl vedoucímu kanceláře Metodovi Špačkovi z rukou. Demise tak nebyla do kanceláře prezidentky doručenáa“ napsala prezidentka Zuzana Čaputová na svém Facebooku.
SaS pak hlasovala pro pád vlády. Později Matovič své jednání vysvětlil.
Řekl, že si vyžádal kopii rezignace, a když se kancléř vrátil, rozhodl se vzít si i originál. Tvrdí, že telefonoval s člověkem, kterého si velmi váží, a ten mu to řekl, když podával výpověď: „Bojovníci se mafii neklaní.“
Matovič se tedy podle svých slov rozhodl „nesklonit“ hlavu před SaS a svou rezignaci si rozmyslel.
Předseda poslaneckého klubu OLaNO Michal Šipoš také před hlasováním naposledy apeloval na demokratické poslance v parlamentu, aby nehlasovali pro pád vlády: „Neshoďte třetí demokratickou vládu a nedovolte návrat mafie k moci.“ Poslanci OLaNO poté opustili sál.
Heger se stal premiérem loni v dubnu, kdy ve funkci ministerského předsedy vystřídal svého stranického šéfa Matoviče. Matovičův odchod z čela vlády si tehdy vymohla SaS spolu s nejmenší vládní stranou Za lidi.
Hlas-SD je podle průzkumů nejpopulárnější stranou v zemi, na druhé místo v žebříčku preferencí se postupně dostal Směr-SD, který na rozdíl od Hegerovy vlády například vystupuje proti dodávkám zbraní na válkou zasaženou Ukrajinu. Popularita OLaNO, které volby vyhrálo se ziskem 25 procent hlasů, naopak klesla až na nynější jednocifernou hodnotu a Matovič se v zemi zařadil k nejméně oblíbeným politikům. (Denník N, ČTK )
