Itálie v noci na dnešek povolila lodi humanitární organizace s migranty na palubě přistát v přístavu na ostrově Lampedusa. Stalo se tak poprvé od rozepře kolem lodi Ocean Viking, kterou Itálie v listopadu odmítla pustit do svých přístavů, což vyvolalo napětí s Francií a dalšími evropskými zeměmi.
Loď Louise Michel tak mohlo opustit 33 egyptských běženců, napsala agentura ANSA. Ve střední části Středozemního moře působí další dvě lodě nevládních organizací, které mají na palubě zhruba 500 lidí.
Podle místních médií požádala o určení bezpečného přístavu pro přistání loď Humanity 1 se zhruba 260 migranty na palubě. V oblasti působí i loď Geo Barents se zhruba stejným počtem migrantů, kterou provozuje organizace Lékaři bez hranic.
V případě Louise Michel jde o první přistání lodě provozované nevládní organizací s migranty přijatými na palubu ve Středozemním moři po rozepři ohledně plavidla Ocean Viking v polovině listopadu. Tehdy italská vláda vedená krajně pravicovou premiérkou Giorgiou Meloniovou nepovolila plavidlu s 230 migranty přistát v Itálii. Po několika týdnech loď přijala Francie, která kritizovala Řím za nedodržování mezinárodních úmluv a práva. Od té doby jsou vztahy mezi Itálií a Francií napjaté.
Podle deníku La Repubblica není ale jasné, zda italská vláda v tichosti změnila svůj postup k plavidlům humanitárním organizacím. V období, kdy kabinet Meloniové blokoval přistání lodi Ocean Viking, totiž úřady umožnily vstup do přístavu jiného, podstatně menšího plavidla s několika desítkami lidí na palubě. Podle deníku šlo o podobnou situaci jako s lodí Louise Michel.
Deník La Stampa dnes informoval, že Řím začne znovu přebírat migranty, kteří se zaregistrovali v Itálii, ale pak se přesunuli bez povolení do jiných unijních zemí. Itálie to oznámila na čtvrteční schůzi unijních ministrů vnitra v Bruselu. Podle eurokomisařky Ylvy Johanssonové se při jednání podařilo najít v obecné rovině shodu nad „křehkou rovnováhou mezi solidaritou a odpovědností“.
Podle turínského deníku české předsednictví EU hledalo dohodu ohledně toho, aby se současný dobrovolný mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl stal „strukturálním“. To se ale nepodařilo. „Na technické části dohody, která povede k legislativnímu návrhu, bude muset zapracovat švédské předsednictví,“ cituje deník českého ministra vnitra Víta Rakušana. Švédsko, které dlouhodobě kritizuje státy jižního křídla unie za to, že nedostatečně kontrolují pohyb zaregistrovaných migrantů, převezme předsednictví Rady Evropské unie 1. ledna. (ČTK)