Mozky mladistvých během pandemie předčasně zestárly, tvrdí americká studie

Mozky dospívajících v USA vlivem stresu spojeného s uzávěrami během pandemie covidu-19 za období zhruba deseti měsíců předčasně zestárly o nejméně tři roky a vykazují podobné změny jako mozky mladistvých, kteří byli vystaveni chronickému stresu či nepřízni osudu.

Píše to list The Washington Post s odvoláním na studii vědců ze Stanfordovy univerzity.

Studie vydaná ve čtvrtek v odborném časopisu Biological Psychiatry: Global Open Science je podle jejího hlavního autora Iana Gotliba, profesora psychologie na Stanfordově univerzitě, první, která srovnávala snímky mozků teenagerů z doby před začátkem pandemie a po ní, přičemž odhalila výrazné rozdíly.

Vědci podle Gotliba věděli, že u náctiletých je vyšší míra deprese, úzkosti a strachu než před pandemií, ale nevěděli, jak to ovlivnilo jejich mozky. „Domnívali jsme se, že tam mohou být podobné dopady jako u rané nepřízně osudu, jen jsme si neuvědomovali, jak velké budou,“ uvedl Gotlib.

Porovnáním snímků z magnetické rezonance skupiny 128 dětí, z nichž polovina byla pořízena před prvním rokem pandemie a polovina na jeho konci, vědci zjistili, že došlo k růstu hipokampu a amygdaly, tedy částí mozku, které řídí přístup k některým vzpomínkám a pomáhají regulovat stres, strach a další emoce. Vypozorovali také ztenčení tkání v mozkové kůře. Gotlib uvedl, že k těmto změnám dochází během normálního vývoje dospívajících, avšak pandemie proces zřejmě urychlila.

Předčasné stárnutí dětského mozku není pozitivním jevem. Před pandemií bylo vypozorováno u dětí, které byly vystaveny chronickému stresu, traumatu či byly zneužívány nebo zanedbávány. Tyto nepříznivé zkušenosti z dětství nejenže činí lidi náchylnějšími k depresím, úzkostem, závislostem a dalším duševním chorobám, ale mohou zvyšovat riziko rakoviny, cukrovky, srdečních onemocnění a dalších zdravotních problémů. (ČTK, WP)

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.