„Rusko na Ukrajině ničí infrastrukturu, která pomáhá zabíjet Rusy,“ řekl k raketovým útokům na ukrajinské cíle ruský ministr zahraničí Lavrov. Zdůraznil, že obnovit spolupráci v oblasti evropské bezpečnosti se v blízké budoucnosti nepodaří.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Foto E. Pesov, Ministerstvo zahraničních věcí Ruské federace
Jednat s „evropskou diplomacií“ bude podle Lavrova možné až tehdy, když se tam objeví „normální lidé“. USA i NATO jsou podle něj přímými účastníky konfliktu. „V minulém roce prezident Putin přinesl nové návrhy v oblasti garancí bezpečnosti, připravil projekt dohody mezi Ruskem a USA a mezi Ruskem a NATO.“
Navrhoval – „s ohledem na to, jak Aliance tahá do svých řad Ukrajinu, o čemž Západ mnoho let ví, že je to pro Rusko červenou linií, za kterou neustoupí“ –, aby se Západ zřekl rozšíření NATO a dohodl se na „konkrétních právních závazcích garancí bezpečnosti“ pro Ukrajinu, Rusko, evropské země i pro všechny členské země OBSE.
Lavrov na velké tiskové konferenci v Moskvě obvinil Západ, že trval na právu Ukrajiny rozhodnout se, čeho chce být členem, a jednání o nových dohodách tak zablokoval. Šéf ruské diplomacie zcela opomenul fakt, že Putin s novými návrhy přišel už v době, kdy Rusko okupovalo část Ukrajiny včetně Krymu a odmítalo uznat teritoriální celistvost svého souseda.
Papeže Františka šéf ruské diplomacie kritizoval za to, že označil dva národy – Čečence a Burjaty – za „agresivní“. Šlo prý o „nechytrý“ výrok. Papež ale pouze upozornil na to, že příslušníci těchto dvou národností obývajících Ruskou federaci se často dopouští na Ukrajině krutostí a zločinů na civilním obyvatelstvu.
Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena k rozhovorům s Kyjevem, ten je ale odmítá. Řekl také, že Moskva nikdy neprosila Kyjev, aby s ní začal jednat, ale „pokud někdo má zájem na řešení s pomocí vyjednávání, my jsme připraveni to vyslyšet“. Na druhou stranu jsou podle ministra v Kyjevě u moci lidé, kteří představují „reálnou hrozbu“, a je zapotřebí je „zklidnit“, což Rusko prý říká dávno, ale „nikoho to nezajímá“.
Lavrov také varoval před vypuknutím jaderného konfliktu. „Riziko, že nejaderný konflikt přeroste v jaderný je při střetu jaderných velmocí obrovský,“ řekl. Zdůraznil, že Rusko chtělo dohody o jaderných zbraních rozšířit o tezi, že není možný nejen jaderný konflikt, ale ani konflikt mezi jadernými mocnostmi, byť v konvenční podobě. Veškerou vinu za vyostření jaderné rétoriky nesou podle něj jaderné velmoci. Lavrov přitom nijak nepřipomněl četné výroky například zástupce tajemníka ruské Bezpečnostní rady Medvěděva, který přímo vyzývá k jadernému úderu.
Novinářům vysvětlil i to, proč ruské dělostřelectvo nyní, když Ukrajinci osvobodili Cherson, střílí na obytné části města. „No, i naše město Stalingrad bylo naším územím. A my jsme tam Němce mlátili tak, že odtamtud nakonec utekli.“
Monitorovací mise OBSE, která na východní Ukrajině působila po roce 2014, se podle Lavrova nakonec zvrhla ve spolupracovnici západních tajných služeb, někteří členové skupiny dokonce udávali souřadnice ukrajinskému dělostřelectvu, které pak bombardovalo vybrané cíle na Donbasu, nebo prováděli špionáž. (TASS )