Německo a Norsko chtějí v NATO centrum pro ochranu podmořské infrastruktury

Německo a Norsko chtějí, aby v rámci Severoatlantické aliance vzniklo koordinační centrum, které bude monitorovat a chránit podmořskou infrastrukturu, jako jsou plynovody a telekomunikační kabely.

Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes po společném jednání řekli německý kancléř Olaf Scholz a norský premiér Jonas Gahr Störe. Reagují tak na sabotáž na plynovodech Nord Stream 1 a 2 v Baltském moři. Ta podle Scholze nezůstane bez odezvy.

Na dvojici plynovodů spojujících po dně Baltského moře Rusko a Německo se v září objevilo několik průrev. Švédské vyšetřování došlo k tomu, že byly výsledkem sabotáže, Dánsko zase k tomu, že je způsobily mohutné exploze. Někteří evropští politici vyjádřili přesvědčení, že za poškozením plynovodů stála Moskva. Ta to odmítla a ze sabotáže obvinila Británii.

„Potrubí, telefonní kabely a internetové spojení jsou životně důležitými tepnami pro naše hospodářství a musí být obzvláště dobře chráněny,“ řekl dnes Scholz. Právě útoky na Nord Stream 1 a 2 podle něj jasně ukázaly rizika. Proto šéfa NATO Jense Stoltenberga, s nímž dnes oba předsedy vlád čeká večeře, požádají o založení koordinačního centra.

„Nikdo by neměl věřit tomu, že útoky zůstanou bez odezvy,“ varoval také Scholz v narážce na sabotáže na plynovodech. Jak by taková odezva mohla vypadat, ale neuvedl. (ČTK)

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Nejnovější zprávy z témat: NATO

Maďarský ministr zahraničí Szijjártó při včerejší návštěvě tureckého kolegy Cavusoglu podpořil Ankaru ve sporu se Švédskem. Pálení svaté knihy „jiného náboženství“ je podle něj nepřijatelné a umožnit to pod ochranou svobody projevu, je „stupidita“.

Ukrajina si zaslouží stát se po válce členem NATO, řekl stanici BBC nově zvolený český prezident Petr Pavel. Její armáda bude nejzkušenější v Evropě. (ČTK)

Ve věku 93 let zemřel v sobotu někdejší český ministr zahraničí, diplomat, spisovatel a historik, signatář Charty 77 Jaroslav Šedivý. Celý život se věnoval zahraniční politice, po revoluci vstoupil do služeb diplomacie, zasloužil se o odchod sovětských vojsk z Československa či vstup České republiky do NATO.

Turecko by mohlo akceptovat vstup Finska do NATO. Řekl to prezident Erdogan. Turecko před květnovými volbami vede spor se Švédskem a Finskem. Dosud spolu s Maďarskem jako poslední země jejich vstup do Aliance neschválilo. (AFP)

Turecko má méně výhrad ke vstupu Finska do Severoatlantické aliance než v případě Švédska. Řekl to šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu, podle kterého ale Helsinky oficiálně nepožádaly, aby finská žádost byla hodnocena nezávisle na té švédské.

„Pozemní vojska nepošleme. Do této války se vojska NATO přímo nezapojí,“ řekl dnes také poslancům německý kancléř Scholz poté, co oznámil dodání tanků Leopard. „Nebudou žádné dodávky bojových letadel Ukrajině. To bylo dávno jasně řečeno, i americkým prezidentem.“ (Sky)