Německá konzervativní opozice dnes ve Spolkové radě zastupující německé regiony zablokovala reformu podpory v nezaměstnanosti. Reformu, která měla platit od ledna, opozice kritizuje jako nemotivující, neboť lidem bez práce poskytne za mírnějších podmínek více peněz.
Dnešní nesouhlas neznamená konec návrhu, spolkové země a poslanci Spolkového sněmu ale nyní musí najít kompromis.
Sociálnědemokratický ministr práce Hubertus Heil reformu označuje za největší za posledních dvacet let. V projevu před hlasováním se snažil konzervativní unii CDU/CSU přesvědčit, aby ji podpořila. „Tady nejde o traumata a naděje jednotlivých politických stran, ale o pomoc občanům. Mějte to na paměti,“ řekl ministr. Opozice ale jeho slova nevyslyšela a úpravu ve stávající podobě podle očekávání zamítla.
Německo se nyní řídí systémem sociální podpory v nezaměstnanosti známým jako Hartz IV, sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz chce ale od ledna přejít na takzvaný občanský příjem. Minulý týden ve čtvrtek takový návrh schválili poslanci Spolkového sněmu, kde mají vládní sociální demokraté (SPD), Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) většinu. Ve Spolkové radě se ale vláda bez podpory konzervativců neobejde.
Premiérka Meklenburska-Předního Pomořanska Manuela Schwesigová, která v projevu hovořila o zkušenosti s nezaměstnaností ve vlastní rodině, nyní věří v kompromis mezi poslanci a Spolkovou radou. Podle ní je možné shody dosáhnout do příštího zasedání Spolkové rady, které se koná 25. listopadu. Pokud se tak stane, bude moci reforma platit od ledna 2023, jak by chtěl Scholz.
Jádrem sporu jsou volnější podmínky pro dávky v nezaměstnanosti, které podle opozice nezaměstnané nepřinutí hledat si práci. Heil i kancléř Scholz takové hodnocení odmítají a tvrdí, že nový systém lidem poskytne jistotu a nabídne šance a že zároveň nebude založen na nedůvěře. Podle Heila ale budou muset lidé i s občanským příjmem počítat s právními důsledky, pokud na schůzky na úřadu práce a na pracovní pohovory chodit nebudou.
Systém Hartz IV, zavedený vládou sociálních demokratů a Zelených v roce 2005, snížil a zkrátil podporu v nezaměstnanosti a nutí nezaměstnané přijímat i hůře placenou práci, jinak jim hrozí, že o část peněžité pomoci přijdou. Podle nového modelu bude možnost sankcí kvůli nespolupráci s úřady práce a jobcentry výrazně omezena, zejména v prvních šesti měsících nezaměstnanosti. Příjemci občanského příjmu mají nově dostávat 502 eur (12 200 Kč) měsíčně, pokud žijí sami. V případě stávajícího systému je to 449 eur (11 000 Kč). (ČTK)