Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Knihy Edice N

Deník N vydává kromě denního zpravodajství také knihy. V naší Edici N vycházejí tituly z pera oblíbených redaktorů deníku i zahraničních autorů, které si nyní můžete pořídit v našem e-shopu. Další tituly chystáme.

Z nuly na pět. Deník N 2018–2023

Všechno nejlepší!

Na oslavu pátých narozenin Deníku N vydáváme vizuální publikaci, která obsahuje ucelený soubor všech titulních stran od nultého čísla až po srpen 2023, doplněný o vzpomínky zakladatelů a členů redakce a další archiválie. Kniha je dostupná pouze u nás jako sběratelská památka.

Upozornění: kniha je dostupná pouze na našem e-shopu a nebude k dispozici v klasické distribuci.

Česká inteligence 20. století

Padesát profilů předních českých intelektuálů a intelektuálek minulého století

Jak vypadá česká inteligence a proč ji jako společnost vůbec potřebujeme, když z ní neplyne žádný hmatatelný užitek? Elity jsou podle spisovatele Pavla Kosatíka důležité k tomu, aby společnosti daly strukturu a tím jí umožnily fungovat právě jako společnosti, ne jenom jako davu. V sérii textů, které vycházejí každý týden na webu i v tištěném Deníku N, Kosatík svižným a čtivým stylem přibližuje přední představitele české inteligence, muže i ženy, od začátku 20. století až do současnosti. V této reprezentativní knize najdete profily prvních padesáti osobností. Smyslem těchto portrétů je nejenom připomenout důležité osobnosti, ale hlavně pomoci pochopit, co se kolem nás děje, snad dokonce s výhledem do budoucnosti, ať už nás v ní čeká cokoli.

Zemanovo finále

Tečka za érou Miloše Zemana

Éra Miloše Zemana skončila, ale dál představuje varovné memento. Česko během Zemanova prezidentství dostalo mimořádnou lekci, jak snadno lze i nejváženější úřad v zemi využívat pro vlastní, soukromé zájmy a dát přitom všanc zájmy našeho státu ve prospěch Ruska nebo Číny.

Investigativní novinářka Zdislava Pokorná se dění na Pražském hradě během této éry věnovala s mimořádným nasazením, za které dostala Novinářskou cenu. Zjistila řadu nových informací, a to prostřednictvím rozhovorů s desítkami zasvěcených lidí a také díky stovkám hodin strávených přímo na nádvoří Pražského hradu, kde sledovala, s kým se Zemanovi muži stýkají. Krom toho kniha přináší také první podrobný životopis Martina Nejedlého, jehož působení v Rusku bylo dosud zahaleno mlhou. Popisuje, jak Vratislav Mynář vydělal první miliony a jak rostla jeho mocenská pozice. Odhaluje, jak se vyvíjel Zemanův vztah s oběma premiéry z posledních let –⁠ s Andrejem Babišem a Petrem Fialou. A shrnuje, jak se postupně zhoršoval prezidentův zdravotní stav, zatímco jeho nejbližší okolí to odmítalo řešit.

Knihu doplňují rozhovory s přímými aktéry událostí –⁠ s bývalým premiérem Vladimírem Špidlou, ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem, který býval na Hradě častým hostem, s vlivným úředníkem Janem Novákem či novou kancléřkou Janou Vohralíkovou.

Orgány nepatří do nebe. Rozhovory s transplantačním chirurgem Jiřím Froňkem a jeho pacienty

Příběhy české transplantační chirurgie

„Jedeme na sál. Cítím, jaká je mi na pojízdné posteli jen v andělíčku zima. Klepu se. Imunitu mi příslušnou medikací stáhli skoro k nule, aby moje tělo bylo ochotné nové orgány přijmout. Nemám strach. Je to jakýsi druh adrenalinu, mlha v hlavě, gumové vystresované tělo. Podobá se to pocitu, když jsem jako dítě startovala na závodech ve sprintu. Zaklekám do bloku. Tretry potřebovat nebudu.“

Novinářka Renata Kalenská v roce 2018 podstoupila transplantaci ledviny a slinivky. Za záchranu svého života vděčí špičkovému transplantačnímu týmu z pražské nemocnice IKEM, který vede přednosta Jiří Froněk. O jejich práci se však rozhodla vyprávět už o něco dříve, když měla možnost sledovat Froňka při operaci na sále a viděla, s jakým zápalem chirurgii provádí. Vedla s ním proto obsáhlý rozhovor a mluvila také s řadou pacientů po transplantaci, jejichž příběhy jsou jen stěží uvěřitelné.

Tato kniha vzdává hold nejen mimořádné osobnosti české transplantační chirurgie, ale především všem lidem, kteří tváří v tvář smrti prokazují obrovskou odvahu, nezdolnost ducha, nezištnost a lásku k bližnímu. Dokazuje, že čím blíž smrti se ocitáme, tím lépe chápeme skutečnou hodnotu života.

Rozhovory s Jiřím Froňkem a pacienty doplňují kněz a lékařský etik Marek Orko Vácha a psychiatr Radkin Honzák.

Když promluvila. Odhalení případu sexuálního obtěžování, které zažehlo změnu

Kauza, která změnila svět

Když známá herečka veřejně obvinila hollywoodského producenta Harveyho Weinsteina ze znásilnění, reportérky deníku New York Times Jodi Kantor a Megan Twohey se pustily do pátrání. Zpočátku to nevypadalo nadějně – herečka nechtěla mluvit na záznam, producent byl téměř nedotknutelný. Jenže postupem času se novinářkám podařilo nashromáždit tolik důkazů, že nemohlo být pochyb – Harvey Weinstein se dlouhá léta dopouštěl sexuálního násilí na obrovském množství žen. Své oběti držel v šachu pomocí úplatků a tajných dohod o mlčenlivosti. Megan a Jodi díky důsledným reportážním technikám spletitou síť odhalily a 5. října 2017 o Weinsteinovi publikovaly první článek.

Strhla se lavina. Osudy hrdinek, které prolomily mlčení, inspirovaly ženy z celého světa, které se začaly ozývat s vlastními traumatickými zkušenostmi. Rozhořelo se hnutí #MeToo a změnilo svět.

Kniha Když promluvila vypráví vzrušující příběh o síle pravdy ve službách nejlepší investigativní žurnalistiky. Autorky za svou práci získaly Pulitzerovu cenu a podle knihy byl natočen stejnojmenný film.

Přeložil Vojtěch Ettler.

Pořádek v hlavě. Kritické myšlení pro každý den

Udělat si pořádek v hlavě není jednoduché. Kniha Martina Poliačika může být na této cestě užitečným průvodcem a pomocníkem

„Když si chceš uklidit v životě, musíš si nejdřív udělat pořádek v hlavě,“ píše Martin Poliačik na úvod knihy. Spolu s Lindou Lančovou připravili přehledného a názorného průvodce kritickým myšlením. V něm vám představí nástroje, jak třídit informace a účelně je používat. Naučí vás, jak postavit argument, jak se správně ptát, jak kritizovat nebo jak prezentovat své myšlenky. A jak dosáhnout toho, aby s vámi ostatní nejen souhlasili, ale hlavně aby pochopili vaše postoje a východiska.

Martin Poliačik vychází ze své dlouholeté praxe debatéra, konzultanta i politika. Také díky tomu kniha obsahuje množství názorných ukázek efektivně i neefektivně vedených rozhovorů a argumentačních výměn, infografiky a grafy i vtipné příklady ze života, které doprovázejí odbornější texty věnované dějinám kritického myšlení.

Přeložil Ondřej Mrázek.

Tohle jsme chtěli. Prezident Zeman: slova a činy

Zemanův čas minul. Co nám přineslo deset let jeho prezidentování?

Připomínat slova a činy prezidenta Zemana někomu nemusí dávat žádný smysl, někdo by možná knize dal podtitul „Po přečtení zapomeňte“. Jejím cílem je ale opak – zachytit jako memento pro budoucnost, čeho jsme byli svědky. Připomínat, co všechno bylo sice často nemyslitelné, ale přesto možné. Miloš Zeman byl deset let hlavou České republiky, ať se nám to líbí, nebo ne. Zvolen byl demokraticky, z vůle lidu. Po přečtení této knihy se tomu možná nebude chtít věřit, ale je to tak. Tohle jsme chtěli.

Kniha je chronologickým přehledem slov a činů Miloše Zemana. Nejde o jeho biografii, nejde ani o vědeckou práci, text se ale přísně drží faktů tak, jak je zaznamenala média a oficiální dokumenty.

Tahle kniha vám možná zachrání život. Jak déle a lépe žít díky vědě

Všichni chceme být zdravější, silnější a dožít se co nejvyššího věku, ale které metody opravdu fungují?

Zapomeňte na divoké módní diety a fitness programy celebrit. Vědecký publicista Graham Lawton, který sám sebe označuje za obtloustlého líného flákače a živoucí důkaz toho, že člověk nemusí být posedlý cvičením, aby byl rozumně zdravý a v kondici, přináší nový pohled na zdraví, výživu a životní styl. Odděluje fakta od výmyslů a kriticky se vypořádává s množstvím matoucích informací a senzacechtivých mediálních titulků. Na základě nejnovějších vědeckých poznatků odhaluje pravdu o dietách, stravování, drogách, deseti tisících kroků denně, slanině, počítání kalorií, kávě, mléčných výrobcích, spánku, vláknině, kocovině, soli, cukru, kardiu, opalovacích krémech, vitaminech a mnohém dalším.

Tahle kniha je plná nejnovějších výzkumů, převratných poznatků a užitečných rad a díky tomu vám možná opravdu zachrání život.

Přeložil Ondřej Horník

Samar Jazbik: Hlasy nezdolných žen

Válka syrským ženám sebrala všechno, teď získaly zpět alespoň svůj hlas. Hlas odporu a naděje

Příběhy devatenácti žen, jimž válka v Sýrii, která trvá už víc než jedenáct let a zapříčinila smrt statisíců lidí, drasticky zasáhla do životů a přiměla je spolu s miliony dalších Syřanů opustit svou zemi, i když si to nikdy nepřály. Všechny se aktivně účastnily revoluce během tzv. arabského jara, mnohé přímo v první linii, přesto kvůli změně poměrů najednou nesměly téměř nic. Byly systematicky umlčovány a musely bojovat nejen proti Asadovu diktátorskému režimu a Islámskému státu, ale i proti mužům, kteří měli být na jejich straně. A často přišly úplně o všechno.

Všechny sdílely sen o svobodné zemi, která by umožnila žít lepší život nejen jim samotným, ale především jejich dětem. Syrská spisovatelka Samar Jazbik dala těmto ženám příležitost promluvit a vyprávět jejich pohnuté příběhy vlastními slovy. Vrátila syrským ženám jejich hlas, hlas odporu a naděje.

Přeložil Petr Felčer.

Lukáš Prchal: Abych nezapomněl

Unikátní shrnutí prvních měsíců ruské války v deníkových zápiscích a rozhovorech s těmi, kdo tam byli

Ruský vpád na Ukrajinu zasáhl reportéra Deníku N Lukáše Prchala natolik, že si začal psát deník. O tom, co se dělo na frontě, v redakci, ale i v jeho nitru. Geopolitické šachy se v jeho svižných zápiscích mísí se střípky z osobního života. Válečná zvěrstva kontrastují s příběhy hrdinství.

K tomu navíc vyzpovídal pět kolegů, kteří reportovali přímo z Ukrajiny. Výsledkem je unikátní shrnutí prvních sedmdesáti pěti dní války, která otřásla všemi našimi jistotami.

Eduard Freisler: Venezuela: Rozklad ráje

Venezuelský příběh budování socialismu jedenadvacátého století

Venezuela, kdysi jedna z nejbohatších zemí světa, se během dvaceti let pod nadvládou socialistů propadla mezi ty úplně nejchudší. Politický a sociální projekt založený Hugem Chávezem zkrachoval a dnes je Venezuela zemí s řadou problémů včetně zdevastované ekonomiky, rozbujelé kriminality, front na potraviny a nedostatku léků. Je to země, kde jde často o holé přežití.

Eduard Freisler zachytil venezuelskou krizi prostřednictvím strhujících, často až děsivých lidských osudů. Našel zde ale i triumf a odolnost tváří v tvář mafiánskému režimu Chávezova nástupce Nicoláse Madura přezdívaného „tropický Stalin“.

Venezuelský příběh vypráví o touze po vůdci, který vyřeší naše problémy, o proměně demokracie v diktaturu a to je něco, co znají i Češi. Takový příběh se může za určitých okolností odehrát i v České republice.

Michael Romancov: Námořní slepota

Přehlížený význam moří pro rozvoj obchodu a moci

Moře představuje pro většinu z nás především symbol letní dovolené. Jenže na mořích a oceánech se toho odehrává mnohem víc. Mají mimořádný význam pro fungování současné společnosti a hrají nezastupitelnou roli v propojení našeho světa: představují stěžejní dopravní tepny, zdroj obživy pro miliardy lidí, ovlivňují klima a mezinárodní mocenské vztahy.

Politický geograf Michael Romancov odhaluje podstatu fenoménu tzv. námořní slepoty, který nepostihuje zdaleka jen Středoevropany. Provádí čtenáře mnoha dobrodružstvími od prvních námořních objevů, díky nimž se Evropané vydali na moře a z Evropy se tak stalo mocenské a hospodářské centrum světa, přes turbulentní 20. století až po současnost, kdy se těžiště světových ekonomických aktivit vrací do pacifické Asie.

Námořní slepota odhaluje přehlížený význam moří pro rozvoj obchodu a moci a otevírá tak nové obzory našemu přemýšlení o souvislostech moderního světa.

Filip Titlbach: Byli jsme tu vždycky

Třináct výjimečně důvěrných a otevřených rozhovorů o queer současnosti

„Jednou jsem se zeptal mámy, co bude dělat, až budu dospělej a přivedu domů manžela s dětmi. Na to mi řekla, že doufá, že ona už nebude naživu,“ vzpomíná třiadvacetiletý Kryštof.
Každý z nás je v něčem trochu jiný než ostatní. Všichni máme zájmy, preference vlastnosti, které by někdo mohl označit za menšinové. U některých je originalita ceněna a vyzdvihována, u jiných je odlišnost naopak zdrojem nepochopení, nepřijetí, občas až nenávisti.
Queer lidé se po celém světě, včetně spíše tolerantního Česka, stávají předmětem kulturních válek a politických bojů. Mnohdy nemají možnost projevit své niterné pocity, popsat společenské ústrky a vysvětlit, proč je pro ně těžké najít pochopení. Filip Titlbach, oblíbený moderátor podcastu Studio N, jim tuto příležitost poskytuje. Třináct výjimečně důvěrných a otevřených rozhovorů přibližuje jejich životy i nesnáze, kterým musí čelit. Není to snadné čtení, ale může otevřít oči a pomoci k většímu porozumění.

Renata Kalenská: Připraven sloužit. Rozhovor s Karlem Schwarzenbergem

Otevřený, zábavný i dojemný rozhovor novinářky Renaty Kalenské s Karlem Schwarzenbergem

Za protektorátu je vystěhovali z jejich pražského paláce, dva roky po válce, ještě před únorem 1948, jim parlament zvláštním zákonem vyvlastnil majetek, před komunisty museli utéct, aby je nezavřeli, desítky let se do své vlasti nesměli vrátit… Přesto na ni Karel VII., kníže ze Schwarzenbergu, vévoda krumlovský, hrabě ze Sulzu a lankrabě klettgavský nezanevřel. Sloužil jí v emigraci a pak i po svém návratu na sklonku roku 1989. Se stejnou noblesou, pokorou i vtipem, s nimiž vypráví novinářce Renatě Kalenské svůj životní příběh. V něm se odráží nejen složitost vztahů mezi českou společností a šlechtou od zrodu první československé republiky, ale z určitého úhlu pohledu i historický vývoj této země v uplynulých osmdesáti letech. Svědectví o době a člověku, který zná svět a umí v něm důstojně žít.

Elliot Higgins: Jsme Bellingcat. Vyšetřovatelé globálního zločinu a neohrožená budoucnost žurnalistiky

Příběh o špičkových analyticích otevřeného zpravodajství a nejinovativnějších online novinářích na světě

Identita jednoho z ruských agentů podezřelých z otrávení Skripalových v Salisbury byla odhalena již necelé dva týdny poté, co televize odvysílala jejich snímky z bezpečnostních kamer. S tímto úžasným investigativním sólokaprem nepřišla žádná zpravodajská služba ani tradiční média, ale Bellingcat, investigativní tým pracující s otevřenými zdroji, jenž redefinoval to, jak přemýšlíme o zpravodajství, politice a digitální budoucnosti.

Kniha Jsme Bellingcat vypráví inspirativní příběh člověka, který ani nedostudoval vysokou školu, a přesto se stal průkopníkem nové kategorie zpravodajství. Eliot Higgins aktivizoval občanské novináře po celém světě, kteří se společně snaží rozlousknout závažné kauzy čistě s internetovými zdroji. Zakladatel Bellingcatu seznamuje čtenáře s nástroji, které tito vyšetřovatelé používají: od softwaru, jenž umožní určit zeměpisné souřadnice snímku, až po aplikaci, s jejíž pomocí zjistíte čas pořízení fotografie. Detailně přibližuje nejdůležitější vyšetřování Bellingcatu jako sestřelení letu MH17 nad Ukrajinou, Asadovo nasazení chemických zbraní v Sýrii či identifikaci alt-right demonstrantů v Charlottesville, a to stejně dramaticky a napínavě jako ve špionážním románu.

Přeložil Viktor Janiš.

Jakub Zelenka: Česko-čínské objímání

Od obhajoby lidských práv k vidině velkého byznysu. Jak Česko hledalo svůj vztah k Číně

Česko bylo v posledních třiceti letech v pohledu na Čínu a naše vztahy k ní rozdělené na dva tábory. Ten první vidí tuto zemi zjednodušeně jako totalitní mocnost, která potlačuje práva svých obyvatel, ten druhý jako ekonomického obra, který nabízí ohromnou příležitost pro český byznys. Čína však není pouze totalitní říše zla, či naopak jen továrna na peníze. Je to země, v níž žije asi pětina všech obyvatel světa, má hlubokou historii a kulturní svébytnosti a je klíčovým politickým hráčem, se kterým je třeba počítat.

Česko-čínské objímání reportéra Jakuba Zelenky mapuje, jak se česká zahraniční politika vůči Pekingu utvářela, a přináší svědectví státníků či úředníků, kteří ve své době sehráli rozhodující roli, například Jiřího Paroubka, Petra Nečase, Martina Bursíka nebo Jana Fischera. Mnozí z nich o tomto tématu promlouvají vůbec poprvé. Kombinací analýz a rozhovorů s klíčovými aktéry kniha vykresluje komplexní obrázek česko-čínských vztahů za uplynulé tři dekády.

Vznik knihy byl podpořen Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky.

Libor Stejskal (ed.): Hledání českého příběhu. Úvahy nad minulostí, současností a především budoucností naší společnosti

Může se naše společnost dostat z problémů, ve kterých vězí? A jak na to?

Česká republika – a s ní celý svět – prožívá nejtěžší krizi od studené války. Pandemie a vše, co s ní souvisí, v určitém ohledu zvýraznily to dobré, co se v této společnosti ukrývá, ale i to, co ji stahuje do provinčnosti, úzkoprsosti, permanentního hněvivého sváru a handrkování.

Úvahám, proč to tak je, jak se to ve vypjaté situaci projevuje a co s tím můžeme zkusit dělat, věnujeme v Deníku N nemalý prostor. Vyšla řada komentářů, glos a analýz, které se zabývají tím, co formovalo českou společnost v mnoha uplynulých desetiletích, proč se chová tak, jak se chová, co by se mělo změnit.

To nejlepší z nich od našich redaktorů i externistů jsme seřadili tematicky do tří kapitol s názvy inspirovanými obrazem Paula Gauguina: Odkud přicházíme? Kdo jsme? Kam jdeme?

Martin M. Šimečka: Tělesná výchova. Úvahy běžce, plavce, tenisty a jezdce na koni o pohybu, těle a mysli

Český překlad knihy známého slovenského novináře a sportovce o vášnivé cestě k hranicím vlastního těla.

Známý slovenský novinář a sportovec Martin M. Šimečka se vždy na léto stěhuje do maringotky na jednom z horských úbočí u Muráňské planiny. Zredukuje své potřeby na asketické minimum a osvobodí se od tlaku vnějšího světa. Tady také vznikla Tělesná výchova, kniha o vášnivé cestě k hranicím výkonnosti vlastního těla a jejich poznání, která je spojená s rozkoší i trápením.

Jeho intelektuální jádro vždy toužilo po tom, aby byl vzdělanější, jeho sportovní jádro zase, aby byl trénovanější a odolnější. Sport je tu organickou součástí duchovní formy života, stejně jako láska, na kterou jen občas letmo a ostýchavě odkazuje. Málokterý spisovatel má tak bláznivou tělesnou historii jako on a málokterý celoživotní sportovec se stane spisovatelem. Kdo jiný by měl napsat knihu o těle a mysli?

Přeložil Ondřej Mrázek.

Jessikka Aro: Putinovi trollové

Jak funguje ruská trollí továrna na dezinformace? Popisuje finská novinářka Jessikka Aro, která se stala její obětí.

Finská novinářka Jessikka Aro popsala fungování petrohradské trollí továrny na dezinformace, kterou financoval ruský oligarcha blízký prezidentu Vladimiru Putinovi. Výsledky její žurnalistické práce vyústily v drsnou mstu. Aro se stala obětí pronásledování, šikany a rozsáhlé dezinformační kampaně. Trollové pronikli do jejího soukromí, zveřejňovali na internetu její skutečné i zmanipulované fotky, pomluvy a lži a vyhrožovali jí smrtí. Přesto se novinářka nevzdala a dál seznamuje svět s tím, jak daleko ruská informační agrese sahá a jak ničivá dokáže být. V knize Putinovi trollové líčí nejen svůj příběh, ale i známé případy kritiků dezinformačních aktivit, jako je finančník Bill Browder, který prosadil přijetí tzv. Magnitského zákona v různých zemích, či vyšetřovatel skupiny Bellingcat Eliot Higgins a mnoho dalších.

Přeložila Lenka Fárová.

Petr Koubský (ed.): Živly české vědy

I mezi medvědy jsou lúzři, kterým uplavala kra, kytkami cloumají hormony podobně jako lidmi, náhradní orgány si v budoucnu vyrobíme ze svých buněk, ve střevech máme safari bakterií, které ovlivňují i náš mozek, dodnes se učíme několik set let starou češtinu a nakonec stejně dojdeme k tomu, že představa o ráji je pitomost.

Hledání odpovědí na otázky je ta snazší část každého poznání, těžší je otázky pokládat. Jak sami sobě, tak druhým. Že to jde i osmadvacetkrát za sebou, dokazují rozhovory se špičkami české vědy, které vedli čtyři autorky a autoři Deníku N. Kniha Živly české vědy vám ve čtyřech „živelných“ celcích představí přední vědkyně a vědce z mnoha oborů – od astrofyziky přes molekulární biologii a forenzní genetiku až po jazykovědu a fenomenologii. Dozvíte se, jak přemýšlejí, s čím se potýkají a především co doopravdy dělají. Rozhovory vedli Lenka Vrtišková Nejezchlebová, Adéla Skoupá, Petr Koubský a Filip Titlbach.

Oleh Sencov: Kronika jedné hladovky

Za svobodu ostatních držel ukrajinský režisér Oleh Sencov hladovku 145 dní, ve vězení tajně sepsal deník.

Filmový režisér Oleh Sencov je jedním z odpůrců okupace Krymu, proti kterým Rusko tvrdě zakročilo. Ve vykonstruovaném procesu ho obvinili z terorismu, sebrali mu ukrajinský pas, mučením ho nutili k doznání a nakonec ho poslali na 20 let do ruského vězení. Sencov se ve vězení rozhodl držet hladovku, která trvala 145 dnů a během níž si tajně psal deník. Požadoval propuštění všech ukrajinských politických vězňů kromě sebe a jeho hladovka zburcovala svět. Na svobodu se dostal v rámci výměny ruských a ukrajinských zajatců a deník se mu podařilo propašovat ven.

Přeložil Libor Dvořák.

Jana Ciglerová: Americký deník

Americký deník přináší osobní postřehy z běžného života v USA. Jana Ciglerová se soustředí na popis fenoménů a každodenních situací vyplývajících ze střetu kultur. Jako Češka adaptující se na život mezi převážně Latinoameričany přináší konkrétní neobvyklé pohledy na to, jak se na jihu USA žije a jak Čechům známé životní situace řeší místní lidé.

Kdo život v USA zná, bude si své zkušenosti moci porovnat s autorčinými. Koho cesta do Ameriky láká, pro toho to bude obohacující, někdy legrační, místy pohoršené, občas i dojemné vyprávění o tom, co takový obyčejný život na druhé straně Atlantického oceánu obnáší. A pro ty, kdo si prostě je chtějí rozšířit obzory, nabízí Americký deník poutavě psaný vhled do života za velkou louží.

Petr Koubský: Věda podle abecedy

Víte, co je entropie a proč jí pořád přibývá? Co to je astat a proč je ho na celém světě jen jeden gram? Kolik druhů nekonečna existuje? K čemu je dobrý tokamak? Kdo používá Crispr a k čemu? Kolik mitochondrií je ve vašem těle a co tam dělají? A jak to doopravdy bylo se Schrödingerovou kočkou?

Nic z toho vás možná nikdy nezajímalo. Možná jen proto, že vám o tom nikdo nevyprávěl tak, aby vás to zajímat mohlo. Dejte přírodním vědám a technologiím novou šanci! Nabízí vám ji kniha redaktora Deníku N Petra Koubského. V krátkých kapitolách řazených podle abecedy (nechybí ani Ď, Ť a Ň) vám nejen vysvětlí příslušné pojmy, ale ukáže jejich přesah, souvislosti a význam pro každodenní život – srozumitelně a čtivě. Obsah knihy vychází z článků zveřejněných v Deníku N, jsou však důkladně přepracovány a doplněny.

Anna Janská (ed.): Tváře normalizace

Normalizace si ve společnosti vydobyla pověst přece jen snesitelného, „gulášového“ komunismu, během nějž se před realitou utíkalo na chalupu nebo k deskám Karla Gotta. Ve skutečnosti to však byly roky mimořádně ničivé. Společenská apatie, letargie, snaha příliš nevyčnívat, obava z vlastní tvořivosti, neochota přijmout se svobodou i zodpovědnost, to vše má kořeny nikoliv na šibenicích padesátých let a v jáchymovské věži smrti, ale v režimu, který přivezly sovětské tanky v srpnu 1968.

Právě kvůli plíživosti, která degradovala ducha i vůli většiny obyvatelstva, je namístě si připomínat, jak nesmírně zlá a pokřivená ta doba ve své podstatě byla. Kniha Tváře normalizace vznikla v Deníku N jako příspěvek do mozaiky pochopení naší minulosti. Zvolili jsme cestu vyprávění konkrétních lidských příběhů, které navzdory své jedinečnosti dokážou přiblížit mechanismy a atmosféru doby silněji než akademické studie. Osudy známých i řadových protagonistů režimu dohromady tvoří přesvědčivý obrázek doby.