Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Knihy Edice N

Deník N vydává kromě denního zpravodajství také knihy. V naší Edici N již vyšlo osm titulů z pera oblíbených redaktorů deníku i zahraničních autorů, které si nyní můžete pořídit v našem e-shopu.

Libor Stejskal (ed.): Hledání českého příběhu. Úvahy nad minulostí, současností a především budoucností naší společnosti

Může se naše společnost dostat z problémů, ve kterých vězí? A jak na to?

Česká republika – a s ní celý svět – prožívá nejtěžší krizi od studené války. Pandemie a vše, co s ní souvisí, v určitém ohledu zvýraznily to dobré, co se v této společnosti ukrývá, ale i to, co ji stahuje do provinčnosti, úzkoprsosti, permanentního hněvivého sváru a handrkování.

Úvahám, proč to tak je, jak se to ve vypjaté situaci projevuje a co s tím můžeme zkusit dělat, věnujeme v Deníku N nemalý prostor. Vyšla řada komentářů, glos a analýz, které se zabývají tím, co formovalo českou společnost v mnoha uplynulých desetiletích, proč se chová tak, jak se chová, co by se mělo změnit.

To nejlepší z nich od našich redaktorů i externistů jsme seřadili tematicky do tří kapitol s názvy inspirovanými obrazem Paula Gauguina: Odkud přicházíme? Kdo jsme? Kam jdeme?

Martin M. Šimečka: Tělesná výchova. Úvahy běžce, plavce, tenisty a jezdce na koni o pohybu, těle a mysli

Český překlad knihy známého slovenského novináře a sportovce o vášnivé cestě k hranicím vlastního těla.

Známý slovenský novinář a sportovec Martin M. Šimečka se vždy na léto stěhuje do maringotky na jednom z horských úbočí u Muráňské planiny. Zredukuje své potřeby na asketické minimum a osvobodí se od tlaku vnějšího světa. Tady také vznikla Tělesná výchova, kniha o vášnivé cestě k hranicím výkonnosti vlastního těla a jejich poznání, která je spojená s rozkoší i trápením.

Jeho intelektuální jádro vždy toužilo po tom, aby byl vzdělanější, jeho sportovní jádro zase, aby byl trénovanější a odolnější. Sport je tu organickou součástí duchovní formy života, stejně jako láska, na kterou jen občas letmo a ostýchavě odkazuje. Málokterý spisovatel má tak bláznivou tělesnou historii jako on a málokterý celoživotní sportovec se stane spisovatelem. Kdo jiný by měl napsat knihu o těle a mysli?

Přeložil Ondřej Mrázek.

Jessikka Aro: Putinovi trollové

Jak funguje ruská trollí továrna na dezinformace? Popisuje finská novinářka Jessikka Aro, která se stala její obětí.

Finská novinářka Jessikka Aro popsala fungování petrohradské trollí továrny na dezinformace, kterou financoval ruský oligarcha blízký prezidentu Vladimiru Putinovi. Výsledky její žurnalistické práce vyústily v drsnou mstu. Aro se stala obětí pronásledování, šikany a rozsáhlé dezinformační kampaně. Trollové pronikli do jejího soukromí, zveřejňovali na internetu její skutečné i zmanipulované fotky, pomluvy a lži a vyhrožovali jí smrtí. Přesto se novinářka nevzdala a dál seznamuje svět s tím, jak daleko ruská informační agrese sahá a jak ničivá dokáže být. V knize Putinovi trollové líčí nejen svůj příběh, ale i známé případy kritiků dezinformačních aktivit, jako je finančník Bill Browder, který prosadil přijetí tzv. Magnitského zákona v různých zemích, či vyšetřovatel skupiny Bellingcat Eliot Higgins a mnoho dalších.

Přeložila Lenka Fárová.

Petr Koubský (ed.): Živly české vědy

I mezi medvědy jsou lúzři, kterým uplavala kra, kytkami cloumají hormony podobně jako lidmi, náhradní orgány si v budoucnu vyrobíme ze svých buněk, ve střevech máme safari bakterií, které ovlivňují i náš mozek, dodnes se učíme několik set let starou češtinu a nakonec stejně dojdeme k tomu, že představa o ráji je pitomost.

Hledání odpovědí na otázky je ta snazší část každého poznání, těžší je otázky pokládat. Jak sami sobě, tak druhým. Že to jde i osmadvacetkrát za sebou, dokazují rozhovory se špičkami české vědy, které vedli čtyři autorky a autoři Deníku N. Kniha Živly české vědy vám ve čtyřech „živelných“ celcích představí přední vědkyně a vědce z mnoha oborů – od astrofyziky přes molekulární biologii a forenzní genetiku až po jazykovědu a fenomenologii. Dozvíte se, jak přemýšlejí, s čím se potýkají a především co doopravdy dělají. Rozhovory vedli Lenka Vrtišková Nejezchlebová, Adéla Skoupá, Petr Koubský a Filip Titlbach.

Oleh Sencov: Kronika jedné hladovky

Za svobodu ostatních držel ukrajinský režisér Oleh Sencov hladovku 145 dní, ve vězení tajně sepsal deník.

Filmový režisér Oleh Sencov je jedním z odpůrců okupace Krymu, proti kterým Rusko tvrdě zakročilo. Ve vykonstruovaném procesu ho obvinili z terorismu, sebrali mu ukrajinský pas, mučením ho nutili k doznání a nakonec ho poslali na 20 let do ruského vězení. Sencov se ve vězení rozhodl držet hladovku, která trvala 145 dnů a během níž si tajně psal deník. Požadoval propuštění všech ukrajinských politických vězňů kromě sebe a jeho hladovka zburcovala svět. Na svobodu se dostal v rámci výměny ruských a ukrajinských zajatců a deník se mu podařilo propašovat ven.

Přeložil Libor Dvořák.

Jana Ciglerová: Americký deník

Americký deník přináší osobní postřehy z běžného života v USA. Jana Ciglerová se soustředí na popis fenoménů a každodenních situací vyplývajících ze střetu kultur. Jako Češka adaptující se na život mezi převážně Latinoameričany přináší konkrétní neobvyklé pohledy na to, jak se na jihu USA žije a jak Čechům známé životní situace řeší místní lidé.

Kdo život v USA zná, bude si své zkušenosti moci porovnat s autorčinými. Koho cesta do Ameriky láká, pro toho to bude obohacující, někdy legrační, místy pohoršené, občas i dojemné vyprávění o tom, co takový obyčejný život na druhé straně Atlantického oceánu obnáší. A pro ty, kdo si prostě je chtějí rozšířit obzory, nabízí Americký deník poutavě psaný vhled do života za velkou louží.

Petr Koubský: Věda podle abecedy

Víte, co je entropie a proč jí pořád přibývá? Co to je astat a proč je ho na celém světě jen jeden gram? Kolik druhů nekonečna existuje? K čemu je dobrý tokamak? Kdo používá Crispr a k čemu? Kolik mitochondrií je ve vašem těle a co tam dělají? A jak to doopravdy bylo se Schrödingerovou kočkou?

Nic z toho vás možná nikdy nezajímalo. Možná jen proto, že vám o tom nikdo nevyprávěl tak, aby vás to zajímat mohlo. Dejte přírodním vědám a technologiím novou šanci! Nabízí vám ji kniha redaktora Deníku N Petra Koubského. V krátkých kapitolách řazených podle abecedy (nechybí ani Ď, Ť a Ň) vám nejen vysvětlí příslušné pojmy, ale ukáže jejich přesah, souvislosti a význam pro každodenní život – srozumitelně a čtivě. Obsah knihy vychází z článků zveřejněných v Deníku N, jsou však důkladně přepracovány a doplněny.

Anna Janská (ed.): Tváře normalizace

Normalizace si ve společnosti vydobyla pověst přece jen snesitelného, „gulášového“ komunismu, během nějž se před realitou utíkalo na chalupu nebo k deskám Karla Gotta. Ve skutečnosti to však byly roky mimořádně ničivé. Společenská apatie, letargie, snaha příliš nevyčnívat, obava z vlastní tvořivosti, neochota přijmout se svobodou i zodpovědnost, to vše má kořeny nikoliv na šibenicích padesátých let a v jáchymovské věži smrti, ale v režimu, který přivezly sovětské tanky v srpnu 1968.

Právě kvůli plíživosti, která degradovala ducha i vůli většiny obyvatelstva, je namístě si připomínat, jak nesmírně zlá a pokřivená ta doba ve své podstatě byla. Kniha Tváře normalizace vznikla v Deníku N jako příspěvek do mozaiky pochopení naší minulosti. Zvolili jsme cestu vyprávění konkrétních lidských příběhů, které navzdory své jedinečnosti dokážou přiblížit mechanismy a atmosféru doby silněji než akademické studie. Osudy známých i řadových protagonistů režimu dohromady tvoří přesvědčivý obrázek doby.