Martin Groman„Honza“ Masaryk, milovaný i opovrhovaný. Proč syn TGM dodnes nenechává mnohé Čechy v klidu
Martin GromanPeníze, nebo život? Před šedesáti lety nechali komunisté zmizet celé jedno město. Nevyplatilo se to
Martin GromanDovedeme strhnout Bedřicha Smetanu z národního pomníku, nebo i 200 let po narození zůstane v mramoru?
Martin GromanO Putinem vysněných ruských dějinách, o tom, jak to bylo ve skutečnosti, a o nebezpečí, které z rozporu mezi tím plyne
Martin GromanČí pomníky stavět (a bourat)? Praha chce památník sovětské invaze 1968. Co spíš připomenout dnešní agresívní politiku Kremlu?
Martin GromanSlovenský král Svatopluk, vlastenec Husák… Proč mnozí Slováci vnímají historii a různé její protagonisty jinak než Češi?
Martin GromanUmučen. Popraven. Sedm let na útěku… Tři „únorové“ příběhy represí, jimiž se komunisté rozhodli vypořádat s katolickou církví
Martin GromanPolemika a kritický pohled místo pěny dní či fandění jedné straně. Peroutkovu Přítomnost nakonec „nevydýchal“ ani T.G.M.
Martin GromanPřed sto lety zemřel Lenin, člověk umanutý vlastní pravdou, jenž by měl zůstat stálým varováním pro svět
Martin GromanMezi Bismarckem a Topolánkem (o klopýtání i o přednostech různých zdravotnických systémů u nás)
Martin GromanSmetana, Kafka, Škréta, Kryl… rok mnoha kulatých výročí, jež by neměla zůstat jen pouhou připomínkou dob minulých
Martin GromanKdyž to nefachá, zavolejte Harracha… České země zažily více šlechticů, kteří národní věci oddaně sloužili
Martin GromanPragmatický, ambiciózní převozník revoluce, komunista i spoluhráč byznysmenů Marián Čalfa
Martin GromanProradní Lichtenštejnové? Zlodějský stát? Souboj o obrovský majetek se už sto let točí v kruhu. A točit se v něm bude i dál
Martin GromanTěšínsko československé, polské, německé, bratrsky internacionální… Stručné dějiny česko-polského potýkání
Martin GromanMnozí dnes vzývají tradiční vazby mezi Čechy a Izraelci, v poválečné historii na ně ale nebyl vždy úplně hezký pohled
Martin GromanProč měla zdejší společnost po roce 1989 vlastně problém s navrátilci z emigrace či exilu a co z toho vyplývá pro dnešek
Martin GromanDějiny a humor se nevylučují, jen fráze a patos k pochopení nevedou. Proč se cimrmanovská mystifikace stala tak oblíbenou
Martin GromanProč do boje o Oscara vysíláme právě Mašíny (stručný pohled na mezinárodní úspěchy tuzemské kinematografie)
Martin GromanOd kolektivní viny ke zločinům proti lidskosti. O neblahých zkušenostech české společnosti a jejich dnešním pokračování
Martin GromanUčí se naše děti historii podle špatné učebnice, jak tvrdí Ústav pro studium totalitních režimů?
Martin GromanUž 25 let skáčeme Zemanovi s Klausem na špek. Jejich pakt o rozdělení moci byl leccos, jen ne opoziční smlouva
Martin GromanBritové, Rusové, Arméni, Češi… Dějiny mají v paměti různých národů vždy trochu jiný obraz. Příkladem je první světová válka
Martin GromanPalacký do mramoru vytesaný. Odkaz „otce národa“, tolikrát vykládaný a zneužitý, se ztrácí pod nánosy mýtů a interpretací
Martin GromanObžalovat! Odsoudit! Ale za co? Protektorátní vláda mezi kolaborací, pasivitou a odbojem
Martin GromanRok 1942 a protinacistický odboj: pro nás hlavně atentát na Heydricha. Proti Hitlerovi se ale bojovalo všude v Evropě. I v Říši
Martin GromanPřed 70 lety českoslovenští komunisté připravili lidi o úspory. Nic jiného jim nezbývalo a v Evropě nebyli zdaleka jediní
Martin GromanVe službách státu, veřejnosti, či jen podnikání? Sto let hledání ideální role rozhlasového vysílání. A nyní i jeho raison d’etre
Martin GromanČeský pohled na květen 1945: ideologický, ode zdi ke zdi. Nejdřív bez Američanů, teď zase téměř bez Rudé armády…
Martin GromanOd sociální revolty přes komunisty vynucovaný rituál až k Máchově času lásky. První máj každou chvíli jinak
Martin GromanMedaile pro Mussoliniho, tisíce budovatelů, spřízněné duše i jako provokace… Jak si poradit se státními vyznamenáními dnes?
Martin GromanPozapomenutý budovatel Antonín Švehla, pragmatik, který věděl, že v politice je lepší lidi zapojovat, ne rozdělovat
Martin GromanPostavit rozum proti emocemi zmítané většině má smysl, i když úspěch není na dosah, ukázal Masaryk během hilsneriády
Martin Groman„Magnitogorsk“ na Vysočině: jediné rozhodnutí dokázalo během pár let zcela změnit identitu a charakter města