Temno, bláto, násilí a moderní uvědomělá žena… Podle Jáklova filmu Jan Žižka si středověk raději nepředstavujte

Jaké to bylo mít doma velkého „tatu“? Dvojité jubileum – 14. září si připomínáme TGM i jeho syna Jana

Komunistický aparátčík? Osvícený reformátor? Hodnocení Gorbačova se pohybuje ode zdi ke zdi. A mohl si za to i sám

Vrazi? Hrdinové? Bratři Mašínové a orientační běh moderními dějinami

Na mě před obytňákem pořvávali nacisti, děvenko!

Jaký táta se to vrátil z fronty… „Velké dějiny“ mají vliv i na „malé“ životy, i když to často ani nevnímáme

Fenomén zasloužilých rodáků je poněkud zrádný. Dá se to ukázat na mnoha místech, třeba na Třebíči

Chceme-li si představit, na kom stála normalizace, jedním z nejlepších příkladů je technokrat moci Štrougal

Kam nechtěl Masaryk, ale komunisté tam vystavovali masového vraha. Pohnutá historie Národního památníku na Vítkově

Národní muzeum není jen kulisou dějinných zvratů, jeho proměny nabízejí i vlastní výklad české historie

Příběh Jana Husa je víc národní pohádkou o dobru a zlu než příběhem kněze hledajícího pravdu

Arcibiskupství, budovatelský orloj, univerzita… Olomouc je příkladem, jak se každou chvíli přepisuje historie a mění identita

Fake news s námi byly vždy – staví na emocích a touze věřit tomu, čemu věřit chceme. Připomeňme si nejznámější případy

Ze Zlína do Gottwaldova a zase zpátky. Od Baťova sociálního experimentu přes komunismus k současnému kapitalismu

Co všechno byl svatý Václav… Názorný příklad, jak si do dějin rádi projektujeme, co se nám zrovna hodí

Když se dvě totality přetlačovaly o pravdu… Masakr v katyňském lese ukazuje, jak snadná je manipulace s veřejným míněním

Útok na Heydricha poskytl Benešovi trumfy pro jednání se spojenci. S „odsunem“ mu ale na ruku nakonec nejvíc šel Stalin

Vždyť odsoudit je tak snadné… O pomstě, spravedlnosti a mnoha tvářích kolaborace

Zabití Heydricha často vnímáme jako odplatu za vraždění Čechů, mělo ale celoevropský význam. Nacisté dostali jasný vzkaz

Parašutisté, domácí odboj, heydrichiáda… A pak bylo ještě i jiné jaro roku 1942

Neposuzujme dnešní válku jen podle naší historické zkušenosti s Kremlem. O co mu jde teď, poznali jeho postsovětští sousedé

Černobílé válečné dějiny. Bezmála osmdesát let žijeme dál ve schématech, která nám brání pochopit

„U Kyjeva se bojuje za Prahu.“ Snad to dopadne lépe než u Madridu

Česko, země bez generálů? Další z předsudků, ve kterých se zbytečně utápíme

Když boj za národ, tak nejlépe na jaře. Jak se obnovovalo české národní uvědomění a proč se ruským jarem ohání i Putin

Putin není car, Stalin, ani Brežněv, i když by rád. To jen nám i jemu straší v hlavě staré obrazy vládce Kremlu

Protektorát nebyl jen „jejich“, ale také „náš“

Reportér Denníku N uměl pojmenovat ostré hrany střední Evropy