Mediální koordinátorka Člověka v tísni Adriana Černá rozvířila sociální sítě, když vulgárně okomentovala hudebníka Jaromíra Nohavicu kvůli převzetí vyznamenání od ruského prezidenta Vladimira Putina. Poslanec SPD Lubomír Volný, který ji krátce předtím bezdůvodně označil za prostitutku, poté své tvrzení s odkazem na její slova o Nohavicovi zopakoval. Případ znovu otevřel debatu, kam až sahá přípustnost vyjádření na sociálních sítích. Černá uznává, že se vyjádřila příliš ostře, byť na kritice Nohavici trvá.

Málokterý zapsaný spolek budí tolik rozruchu jako Český svaz bojovníků za svobodu. Nástupce někdejšího Československého svazu protifašistických bojovníků přitom už prakticky neměl existovat, sám počítal se svým vymřením. Nestalo se tak, ale omlazení svazu se nezdařilo. Z instituce, která za posledních 19 let získala od státu 139 milionů korun, se stal vlivný hráč na politické mapě.

Celkem 84 % Čechů v netradičním výzkumu veřejného mínění odpovědělo kladně na otázku, zda podle nich české společnosti chybí odvaha. Za největší hrdiny pokládají Jana Husa, Jana Palacha a Michala Velíška. Hrdinů je podle lidí zapotřebí hlavně u hasičů a policie – ale pro někoho překvapivě také v politice.

Zatímco Čechy a Slováky po vzniku vlastního státu ovládla radost, u příslušníků druhé nejpočetnější národnosti v zemi – českých Němců – převládala opatrnost až strach. Tehdejší nálady mezi nimi přibližuje nově zpracovaný deník ašského Němce Carla Tinse. Ukazuje i to, jak se naděje v nezávislost na Praze měnila v obavy z německých bolševiků – a že při obsazení Aše československou armádou už sám Tins vnitřně připouštěl, že jiné cesty nebylo.

Už tři roky zní v českém hudebním éteru žánrovou cenou Anděl ověnčené album Kotlina o osudech obyvatel českých zemí ve 20. století. Netradiční sugestivní otázku, kdo jsme my Češi – a kým jsme byli v minulosti – nově autoři z folkové kapely Epydemye pokládají i studentům. Právě nejmladší generaci přisuzují velký význam.

Česko se po Pobaltí stalo dalším regionem, ve kterém se začali lidé bez podpory státu koordinovaně bránit trollům ničícím debaty na sociálních sítích. „Necílíme na lidi nešťastné a kritické, ale na ty, kteří vědomě přispívají k narušení fungování našeho státu,“ tvrdí čeští elfové.

Armádní generál Josef Bílý snese nejpřísnější měřítka vlastenectví, kterými lze poměřovat, kdo si zaslouží Řád bílého lva. Nejvyšší vyznamenání přepisuje tím, komu bylo uděleno, historicky zažitá pravidla. Pátrání v generálově minulosti navíc odkrylo i nepřesnosti, které se o jeho životě tradovaly.

K čemu je Česku vojenská přehlídka, za kterou zaplatí desítky milionů korun? Kritici mohou namítnout, že přehlídky dávají smysl v případě velmocí, které ukazují svou sílu protivníkům, nebo pro propagandu autoritářských režimů. Svůj smysl ale mohou mít i v demokraciích.

Kritici generála Karla Řehky, který se ostře pustil do exministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, vyčítají důstojníkovi s elitním výcvikem překročení kompetencí. Exministr obrany Luboš Dobrovský se ho však zastal. Zákony důstojníkům svobodu projevu neupírají, ale armáda má interní nařízení, které stanovuje pravidla chování na sociálních sítích.

Komentář Jana Wirnitzera: V Česku stále není zvykem, aby se vysocí armádní důstojníci v činné službě vyjadřovali k politice, neřkuli politiky přímo kritizovali. Série útoků na české vojáky v Afghánistánu ale něco změnila. Shodou okolností se to projevilo pár dní před stým výročím vzniku země, která by bez vojáků nevznikla vůbec, nebo vznikla v notně ubožejších hranicích.

Jako voják prošel misemi Enduring Freedom a ISAF v Afghánistánu. Teď stojí generál Pavel Kolář v čele ředitelství speciálních sil české armády. Jejich příslušník, 41letý kynolog Tomáš Procházka v pondělí v Afghánistánu zahynul – při třetím útoku na české vojáky v krátké době. Celkové koaliční ztráty jsou ale letos relativně nižší než jindy. Podle Koláře letos mají čeští vojáci smůlu.

Zatímco stát slaví kulaté výročí, sto let od vzniku československých jednotek, bojujících v první světové válce, uplynulo už před čtyřmi roky. Odkaz více než stoleté historie se na podobě armády výrazně podepisuje dodnes – jako zdroj inspirativních momentů, ale i coby dědictví, které armádu tíží.

Čeští vojáci v Afghánistánu se stali terčem dalšího útoku. Pouhých pět dnů po předchozím incidentu s explozí blízko českého obrněného vozidla napadl útočník vojáky v západoafghánské provincii Herát. Jednoho z Čechů zabil a další dva zranil, ti jsou mimo ohrožení života.

Pamětní medaili Za vlast a svobodu si komunista Zdeněk Ondráček zaslouží, říká předseda Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) Jaroslav Vodička. Poslanec podle něj přispívá na opravy pomníků obětem války. Ondráčka provází minulost příslušníka komunistické policie, který za minulého režimu bil prodemokratické demonstranty. Na ocenění komunistického poslance už razantně reagoval Senát, který ze svých prostor vykázal nejbližší plánovanou akci svazu – předávání ocenění u příležitosti stého výročí republiky.

Vojenské zpravodajství začalo na pokyn ministra obrany Lubomíra Metnara vyšetřovat únik informací o tajné akci českých speciálních sil v Afghánistánu. Jejím cílem byli organizátoři srpnového útoku na českou patrolu, při němž zahynuli tři Češi. Informaci o vyšetřování, kterou Deník N získal od dvou vysoce postavených zdrojů z armády a zpravodajské komunity, potvrdilo ministerstvo obrany.

Nestává se často, aby se nasazení českých vojáků v Afghánistánu stalo dvakrát za den kvůli dvěma různým událostem předmětem zpravodajství. Sedmnáctý říjnový den ale takovou výjimkou byl. Krátce po zveřejnění informace o úspěšné akci speciálních sil ohlásila armáda pět zraněných vojáků.

Oldřich Pelčák je jedním ze dvou Čechů, kteří prošli kosmonautským výcvikem. V jeho rámci se spolu s Vladimírem Remkem v 70. letech seznamovali i se situací, kdy po startu rakety dojde k přerušení letu a nouzovému přistání po balistické dráze. „Nastává u toho velké přetížení, letci jsou na ně ale cvičení,“ říká v rozhovoru pro Deník N.

Prezident Miloš Zeman minulý týden vzbudil silné reakce výrokem, že 90 procent Romů ve vyloučených lokalitách nepracuje. Údaje o podílu pracujících Romů neexistují. Veškeré výzkumy a odhady však ukazují, že prezident existující problém s romskou nezaměstnaností výrazně zveličil. Sám Zeman jako premiér navíc stál u jeho umocnění.

Rok 2018 provázely obavy neziskových organizací, zda vláda Andreje Babiše neutlumí jejich financování. Krátce před stým výročím vzniku samostatné republiky, k němuž výrazně přispěli českoslovenští legionáři, zůstává největší nejistota hlavně u spolků a organizací čerpajících peníze od ministerstva obrany. Jiné resorty dotační programy vypsaly.

„Odevzdávám osud českého národa a státu s plnou důvěrou do rukou vůdce německého národa,“ rozléhají se mrazivá slova prezidenta Emila Háchy zaprášeným a potemnělým prostorem bunkru pod bývalým Stalinovým pomníkem v Praze. Celá scéna se pak mění a soustředí na koleje. Dobytčák se pomalu rozjíždí a uhání do dáli. Do jakého koncentračního tábora směřuje, si můžeme domyslet každý sám.