Vláda navrhuje zvýšit schodek státního rozpočtu o 50 miliard. Sněmovna by novelu měla řešit v září.
Ministr financí Zbyněk Stanjura. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Letošní rozpočet schválený v březnu původně počítal s deficitem ve výši 280 miliard korun. Vzhledem k válce na Ukrajině, která zvýšila státní výdaje, ale vládní koalice avizovala, že navrhne novelu rozpočtu s vyšším schodkem.
„Novelizovaný rozpočet se schodkem 330 miliard je realitou, kterou přinesla Putinova válka na Ukrajině. Státní rozpočet se musí kvůli rostoucím cenám vypořádat s dodatečnými výdaji v čele s kompenzacemi vysokých cen energií, druhou mimořádnou valorizací penzí, příspěvkem pro rodiny s dětmi či historicky prvním nákupem plynu do státních hmotných rezerv,“ komentoval navrženou novelu rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj představuje nová verze rozpočtu „vyhovující kompromisní řešení“.
Celkové výdaje novelizovaného rozpočtu podle ministerstva financí vzrostou o 115 miliard korun. Růst by měly i příjmy. Vzhledem k masivní inflaci státní kasa očekává, že jen na DPH vybere o 25 miliard více než původně předpokládala. „Silnější bude také výběr daní z příjmů, u právnických osob o 9,2 mld. Kč a u fyzických osob dokonce o 10,2 mld. Kč. O 9 mld. Kč vzroste také výběr pojistného na sociální zabezpečení, a to zejména díky zaměstnávání občanů z Ukrajiny a přetrvávající nízké míře nezaměstnanosti,“ informuje ministerstvo financí.
Repro: Ministerstvo financí
Stát naopak přijde o necelé čtyři miliardy korun kvůli snížení spotřební daně na benzin a naftu. Celkem by ale měl oproti původní verzi rozpočtu vybrat navíc 65 miliard korun.
Z dodatečných výdajů ministerstvo očekává, že vůbec nejvíc stát utratí za opatření řešící situaci vysokých cen energií. Celkem na tato opatření hodlá vláda vydat 66 miliard korun, letos by mělo jít o podíl z této sumy ve výši necelých 17 miliard.
Jde o částku, která se rozdělí mezi takzvaný úsporný tarif, který by mohly domácnosti začít čerpat od října. Dále je v této částce zohledněné i odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energií, jež se týká účtů za elektřinu a budou ho moci využít domácnosti i firmy. V poslední řadě by část ze 17 miliard měla jít na podporu teplárenství. Výměnou za ni se teplárny kabinetu zavázaly, že spotřebitelům nebudou zvyšovat ceny.
Repro: Ministerstvo financí
Z dalších dodatečných výdajů, s nimiž navržená novela rozpočtu počítá, lze zmínit částku 10 miliard, která jde na příspěvek lidem či firmám ubytovávajícím ukrajinské uprchlíky. Celkem 8,5 miliardy korun představuje částka za nákup zemního plynu do státních hmotných rezerv. Osm miliard je rovněž vyhrazeno na jednorázový příspěvek na dítě.
V rámci navržené novely rozpočtu vláda Petra Fialy (ODS) letos počítá s příjmy ve výši 1678 miliard korun, výdaje by měly činit 1893 miliard.
Předešlá vláda Andreje Babiše (ANO) navrhla rozpočet ve výši bezmála 377 miliard. Nově zvolená Sněmovna, v níž má současná vládní pětikoalice většinu hlasů, ale takový rozpočet odmítla. Navržený deficit se totiž Fialovu kabinetu zdál příliš vysoký. Stát proto do března hospodařil v rámci takzvaného rozpočtového provizoria, dokud nebyla schválena verze, která schodek stlačila pod 300 miliard. Opozice za takový přístup vládu kritizovala. (Ministerstvo financí)
