Když jsou dějiny černobílé, propagandě se daří. Jak dnešní situace mění pohled na naši minulost
Seriál Přepište dějiny: Aktuální válečná zkušenost změnila mnohé v naší politice i situaci v Evropě. Ruská agrese ovlivňuje také události dávno uplynulé, proměňuje i naši paměť a otevírá otázky, které jsme si dlouhá léta nekladli. Vzhledem k tomu, jakým způsobem ruská politika interpretuje zejména události druhé světové války a jejího konce, tématem se znovu stává i role Sovětského svazu a role Rudé armády.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
V našem veřejném prostoru je přítomno stále dost a dost odkazů na konec druhé světové války. Například sochy rudoarmějců se v aktuální situaci staly leckde tématem diskusí, zda je ponechat, či přesunout jinam. S úsilím o co největší přesnost se pídíme i po tom, jaká byla realita konce roku 1945.
Komunistický režim přitom modeloval jednoznačný obraz událostí. Všude musely být připomínky osvobození Rudou armádou, a to i tam, kde se žádný přímý vojenský osvobozovací zásah sovětské armády neodehrál.
Na jižní Moravě se stavěly pomníky rudoarmějcům i v místech, kam ve skutečnosti došla rumunská armáda. V Pardubicích pak stojí socha rudoarmějce i přesto, že konec německé nadvlády zde na konci války vyjednali místní odbojáři. Ano, můžeme hovořit o soše jako o symbolu obecného vděku za osvobození, ale zjevně nemusí mít všude své místní zakotvení.
Nejabsurdnější přepisování dějin samozřejmě zažily
