Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Ruská ekonomika klouže dolů jako po ledové ploše. Rozhodně ale nepadá do propasti, říká vlivný ekonom Alexašenko

Sergej Alexašenko při rozhovoru s Deníkem N. Foto: Ekaterina Kanadkova, repro Zoom
Sergej Alexašenko při rozhovoru s Deníkem N. Foto: Ekaterina Kanadkova, repro Zoom

Sergej Alexašenko je ekonom, spoluzakladatel Nadace Borise Němcova za svobodu a někdejší viceguvernér ruské centrální banky. Exkluzivně pro Deník N vysvětluje, jaký vliv mají západní sankce na Rusy a na Evropany, kolik Putina stojí válka a co s ruskou ekonomikou udělá mobilizace.

Na co se v rozhovoru také ptáme:

  • Jak na Rusko dopadají sankce?
  • Daří se Rusku nahrazovat dovoz západního zboží?
  • Jak ekonomiku ovlivňuje mobilizace?
  • Co se s ruským hospodářstvím stane po válce?
  • Jaké jsou vlastně vztahy mezi Ruskem a Čínou?

V poslední době se v Česku konaly demonstrace reagující mimo jiné na zvyšování cen energií. Vzhůru vystřelily i ceny na čerpacích stanicích. Koho nakonec protiruské sankce zasáhly více? Rusy, anebo Evropany?

Vraťme se o krůček zpět a začněme tím, že sankce byly reakcí západních zemí na invazi ruské armády na Ukrajinu. A vůbec, nejhůře jsou na tom nyní Ukrajinci, kteří jsou bombardováni, zabíjeni a nuceni opouštět své domovy. Všechno, co vidíme kolem sebe, je reakcí na válku. Je třeba chápat, že jednak existují sankce, které zavádějí západní země a které tak či onak omezují ruskou ekonomiku a narušují její stabilitu, a zároveň existuje diskuse ohledně sankcí, což zdaleka není totéž.

Existuje úsloví „Perception is reality“ (vnímání je realita), tedy že skutečnost je to, co si myslíme. A v tomto případě jde o vnímání, nikoliv o realitu. Skutečností je, že ani EU, ani USA, ani Spojené království, ani nikdo jiný neuvaloval sankce na ruský plyn. Neexistují žádné sankce zakazující dodávky ruského plynu na evropský trh. Snížení dodávek a následný růst cen plynu na evropském trhu jsou důsledkem politiky Vladimira Putina. Od loňského srpna postupně nařizoval Gazpromu, aby do Evropy dodával stále méně plynu. A zhruba ve stejné době jsme byli svědky toho, že ceny plynu v Evropě začaly stoupat.

Proč to Putin dělal?

Strategie Kremlu byla taková: budeme vám dodávat méně plynu, jeho ceny porostou, vaše ekonomika se zhorší, vašim lidem se bude žít hůře, čímž u vás vyvoláme politickou nestabilitu, která povede k rozpadu evropské jednoty proti Rusku. Nyní vlastně můžeme pozorovat, že se Kremlu tato strategie do jisté míry vyplatila.

Abyste rozuměli, dodávky společnosti Gazprom na evropský trh klesly o 70 %. A nejednalo se o důsledek žádných sankcí. Šlo o rozhodnutí Gazpromu a Kremlu. S ropou je situace zhruba stejná, tam je to sice trochu složitější, ale k dnešnímu dni také neexistují žádné sankce, které by evropským společnostem zakazovaly ruskou ropu nakupovat. Tyto sankce vstoupí v platnost 5. prosince.

Když se podíváte na vývoj světových cen ropy, zjistíte, že v průběhu roku 2021 její cena velmi intenzivně rostla a zvýšila se zhruba 1,5krát – ze 60 dolarů v únoru 2021 na 95 dolarů v únoru 2022 –, a to nebyla žádná válka ani sankce. Nyní ropa stojí přibližně stejných 95 dolarů za barel. Vše, co se na trhu s ropou odehrává, nemá se sankcemi nic společného. Takže pokud s nimi někdo spojuje to, co se odehrává na čerpacích stanicích, nebo zvyšování cen, jde o jeho vnímání, nikoli o realitu.

Úkolem médií a politiků je vysvětlit, že všechno, co se děje, není důsledkem sankcí. Samozřejmě existují společnosti, pro které byl ruský trh z hlediska příjmů velmi významný, ale přestože je poměrně velký – Rusko má 145 milionů obyvatel –‚ tamní ekonomika příliš významná není a pro většinu evropských společností nebude ztráta ruského trhu příliš citelná.

A jak je to v Rusku?

Na ruské obyvatelstvo sankce dopadly velmi silně, což nelze nevidět. V důsledku první vlny finančních sankcí se inflace v Rusku vyšplhala na téměř 20 % ročně. Během prvních tří týdnů války od 24. února do poloviny března vzrostly ceny o 10 %. A vzhledem k tomu, že mzdy během této doby nerostly, klesla kupní síla obyvatelstva o 10 %. Když se podíváte na statistiky Rosstatu (Federální služba státní statistiky) týkající se maloobchodních tržeb, tedy toho, kolik zboží lidé v obchodech nakoupí, zjistíte, že ve srovnání se stejnými měsíci loňského roku je rozdíl někde mezi 8 a 9 %. Hlavním důsledkem sankcí je, že Rusové

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Ruská válka na Ukrajině

Rusko

Ekonomika, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější