Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Můžu vás štvát, ale vláda je ještě horší. Jak chce Babiš vést kampaň a jak ji skutečně povede

Andrej Babiš oznámil, že bude kandidovat na prezidenta. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Andrej Babiš oznámil, že bude kandidovat na prezidenta. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Analýza: Pokud se bude Andrej Babiš chtít stát příštím českým prezidentem, jeho obvyklý předvolební výkon mu nemusí stačit. Nyní potřebuje získat alespoň 50 procent a jeden hlas navíc. Popisujeme, jak by mohl takovou většinu seskládat a jakou kampaň nejspíš povede.

Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.

Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Babiš po měsících lavírování potvrdil, že se chce stát prezidentem. Šéf hnutí ANO se jako zřejmě nejvýraznější český politik poslední dekády okamžitě zařadil do poměrně úzké skupiny ohlášených kandidátů, kteří by měli o vytoužený post reálně bojovat.

Dlouhodobě si ve společnosti udržuje velmi silnou podporu. V posledních sněmovních volbách jeho hnutí ANO sice s koalicí Spolu prohrálo, získalo ale téměř milion a půl hlasů. A to po všech problémech s covidem, které zemi pod jeho vedením sužovaly ještě pár měsíců před volbami.

To dokládá, jak silnou má expremiér podporu zejména mezi svými skalními voliči. Ta ale vychází z obrovské polarizace, kterou šéf ANO dlouhodobě úspěšně praktikuje. Jednoduše našel největší skupinu voličů, kterou domněle nebo skutečně hájí, a s ní spojil svůj politický úspěch.

Matematika prezidentských voleb je však složitější. Jeho oddaní podporovatelé, pokud k volbám přijdou, jej mohou v zásadě bez problémů posunout do druhého kola, v něm ale musí Babiš mířit výrazně výše.

V posledních prezidentských volbách prohrál Jiří Drahoš v přímém duelu s Milošem Zemanem se ziskem 2,8 milionu hlasů. Někam na tuto metu, možná i nad ni, budou muset všichni, kdo budou chtít v sobotu 28. ledna po sečtení výsledků slavit, mířit. Což je pro každého kandidáta včetně Babiše složité.

Kromě pevného jádra svých příznivců má totiž Babiš velmi vysoký podíl tvrdých odpůrců, tedy lidí, kteří pro něj (nyní) nechtějí za žádných okolností hlasovat. Právě to je v tuto chvíli pro šéfa hnutí ANO problém číslo jedna. Podle dat STEM/MARK z přelomu září a října je takových lidí 62 procent.

„Znáte mě a víte, co ode mě očekávat,“ řekl během formálního startu kampaně Babiš. Toto tvrzení bezpochyby platí. K jeho smůle ho lze ale vyložit i z pohledu jeho odpůrců. Ti se rekrutují zejména z řad podporovatelů stran vládní koalice.

„Má velkou (v zásadě stoprocentní) známost, hodně polarizuje a u voličů má dost velké odmítání. Jako prezidenta si ho vůbec nedokáže představit více než polovina z nich. To bude velmi těžké zlomit,“ popisuje Michal Kormaňák z agentury Ipsos.

To dokládají i interní šetření ANO k prezidentským volbám. Zdroj obeznámený s výběrem kandidáta hnutí popisuje, že v šetřeních, která si hnutí zadávalo, měl kvůli velké polarizaci ve druhém kole lepší pozici než Babiš i 

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Analýza

Andrej Babiš

Volby prezidenta ČR

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější