Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

„Edíčku, ty bys chtěl být holčičkou?“ A já řekl ano

Ve škole v Tel Avivu jsem byl jediný vyoutovaný člověk. Teď se na té samé škole vodí za ruce queer páry. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Ve škole v Tel Avivu jsem byl jediný vyoutovaný člověk. Teď se na té samé škole vodí za ruce queer páry. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

„Přišli pánové, jestli si mohou přisednout. Říkám: ‚Dobrý večer, samozřejmě.‘ A oni na mě začali řvát: ‚Vy jste buzerant?‘ V tu chvíli jsem se naprosto vypnul. Úplně jsem přestal reagovat, dělal jsem, že tam nejsem.“ Eda Štréblů ve svých čtrnácti letech udělal coming out. V rozhovoru pro Deník N popisuje, co kvůli tomu zažíval a jaké zkušenosti si odnesl ze života v Izraeli, v Praze a čerstvě i z Ústí nad Labem.

Co se z rozhovoru mimo jiné dozvíte:

  • Proč se queer lidé začali bát?
  • Z jakého důvodu se Eda Štréblů cítí jako člověk druhé kategorie?
  • Kdy udělal svůj coming out a jak to přijala rodina?
  • Jaké to bylo být queer člověk ve škole v Tel Avivu?
  • Jak se chovají ke queer lidem v Tel Avivu a jak v Jeruzalémě?
  • Proč měl větší strach v Mostě než v Izraeli?
  • Co vzkazuje mladým lidem, kteří mají strach se vyoutovat?

Máte strach kvůli tomu, že jste gay?

Trochu to upřesním. Sám sebe již takto neoznačuji. Jsem prostě queer člověk. To je asi ta nejlepší nálepka, jakou mi můžete dát.

Byla jsem vlastně trochu zmatená, když na Václavském náměstí během shromáždění na podporu queer lidí a proti nenávisti padaly z pódia i takové výrazy jako „teplej“. Nechci se nikoho dotknout a pokaždé tápu, jaké slovo vlastně použít. Připadá mi, že kdybych vám řekla, že jste teplej, je to urážlivé. Ale o sobě tak mluvit můžete. Podobně to vnímám i u Romů, o nichž mluvíme jako o Romech, ale oni sami výraz cikán používají.

Asi je důležité, jak se označuje každý člověk individuálně. Já jsem queer člověk. To je pro mě opravdu ta nejlepší nálepka. Pokud o mně mluvíte jako o Edovi, už se do toho zapojují i další věci. Když mě nazvete homosexuálem, gayem, tak to prostě už není pravda.

Protože vás to definuje jenom v otázce sexuální orientace?

Ano, postupně přicházím na to, že už si nepřipadám jako muž. Ani jako homosexuál.

Co se tedy skrývá ve vašem případě pod označením queer? Ale ptám se na intimní věc, klidně to můžeme vynechat, pokud chcete. A slovo queer se původně používalo hanlivě.

Ano, původně se používalo v anglicky mluvícím světě jako nadávka. Už několik dekád se to tam ale queer lidé snaží převzít zpátky a používají to jako oficiální termín. U nás je to mnohem lehčí, protože my tady negativní konotaci nemáme, to slovo přebíráme už rovnou pro označení LGBTQ lidí. Já osobně slovo queer používám pro svoji identitu. Vím, že jsou lidé, kteří tak označovaní být nechtějí, ale většina lidí v Česku to chápe tak, že tento termín označuje úplně všechno, co nespadá do heteronormativního modelu.

U sebe slovem queer říkám, že ani v kategorii své orientace, ani v kategorii genderu jako rodu do majoritních kategorií nezapadám. Cítím se svobodně v tom, jak sám sebe poznávám a objevuju – a už o sobě jako o muži nemluvím. V této kategorii tak o sobě nepřemýšlím už několik let. Dokázal jsem v sobě objevit svou ženskost, která ve mně byla odmalička zadusaná. Najednou vychází ven a spoustu věcí se mi v hlavě ujasňuje. Uvědomuju si všechno, co by ve mně zůstalo zavřené, pokud bych sám svoje vnitřní krabice neotevřel.

Lidé nejsou položky z excelové tabulky, takže zkrátka se do toho správného políčka trefit ani nemůžete.

Asi tak.

Proto jste si i nechal změnit příjmení ze Štrébl na Štréblů…

Ano. Udělali jsme to já i moje sestra. Oba jsme nějakým způsobem

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

LGBTQ

Rozhovory

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější