Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Psychiatr: Klientka se schizofrenií jí jen pečivo a brambory, na víc nemá. Těžko jí doporučit fitko a pestrou stravu

Ilustrace: Hana Petržílková, Deník N
Ilustrace: Hana Petržílková, Deník N

Agresivní, nebezpeční a nezvladatelní. Asociace, které si často spojujeme s lidmi trpícími schizofrenií. Ti přitom agresi častěji obrátí proti sobě než proti ostatním. Také se stávají mnohem častěji oběťmi trestných činů než jejich pachateli. Psychiatr Miroslav Roš, který pracuje s lidmi bojujícími se schizofrenií, vysvětluje, jak toto duševní onemocnění ve skutečnosti vypadá.

Na co se v rozhovoru mimo jiné ptáme:

  • Podle čeho se diagnostikuje schizofrenie?
  • Jaké podněty mohou vést k projevení nemoci?
  • Jak probíhá léčba?
  • Vyskytuje se současně s dalšími onemocněními?
  • S jakými stereotypy se setkávají lidé, kteří s tímto onemocněním bojují?

Podle čeho se pacientovi diagnostikuje schizofrenie?

Schizofrenie patří mezi dlouhodobě probíhající psychotická onemocnění. Po staletí se lékaři snažili tuto nemoc pochopit a ani dnes ještě nedokážeme přesně vysvětlit, co se v mozcích lidí s touto nemocí děje. Dnes si myslíme, že jde s největší pravděpodobností o celou řadu onemocnění, která mají různý původ, různé projevy a různý průběh. Není tedy schizofrenie jako schizofrenie. Když posadíme vedle sebe dva pacienty s touto diagnózou, může se stát, že budou mít velice rozdílné potíže.

Schizofrenii diagnostikujeme podle toho, jaké klinické projevy vidí lékař na pacientovi. Zatím pořád neexistuje žádné vyšetření přístrojem nebo odběry krve, které by nám to byly schopny říct.

Jaké jsou příznaky tohoto onemocnění?

Jsou velice rozmanité. Běžně vidíme narušené myšlení pacientů. Naše myšlení má nějakou logiku. Myšlenka za myšlenkou na sebe navazují, ale u schizofrenie se myšlenky rozvolní a buď na sebe začnou navazovat velice vzdáleně, volně, nebo vůbec. Když na sebe myšlenky přestanou navazovat úplně, vzniká něco, co můžeme nazvat slovní salát: co věta, to úplně jiné sdělení. Vůbec nedává smysl, co takový člověk říká.

Tento rozhovor je součástí série textů o schizofrenii. V rozhovoru se věnujeme mimo jiné tomu, jak onemocnění probíhá, co patří mezi jeho příznaky a jestli a jak je léčitelné. V dalších textech popisujeme příběhy lidí s tímto onemocněním a mýty, které jsou se schizofrenií spojené. K tomu jsme připravili kvíz, kde si můžete ověřit, co o onemocnění víte.

Jak zachovat klid, když na vás neustále křičí hlasy, které nejsou. Pět příběhů lidí s paranoidní schizofrenií

Kvíz: Pravda a mýty o schizofrenii. Zkuste si, co o této nemoci víte

 

Mezi takzvané pozitivní příznaky patří halucinace, iluze a bludy. Halucinace a iluze jsou poruchy smyslů. Pacienti mohou mít sluchové halucinace, jednoduché zvuky jako pískání nebo hlasy, které spolu mluví, hádají se, komentují. Také můžou mít vidiny, mohou vidět třeba jednoduchá světýlka, čáry nebo složitější věci jako postavy, zvířata nebo celé scenérie. Existují i halucinace dotekové. Pacienti mají pocit, že se jich něco dotýká na kůži nebo mají pocit, že se jim něco děje uvnitř v orgánech. Popisují to například tak, že mají srdce z 

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Duševní zdraví

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější