Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Jak zachovat klid, když na vás neustále křičí hlasy, které nejsou. Pět příběhů lidí s paranoidní schizofrenií

Ilustrace: Hana Petržílková, Deník N
Ilustrace: Hana Petržílková, Deník N

Strach, izolace před společností, ztráta vůle i radosti ze života jsou jen některé důsledky schizofrenie. Duševní nemoci, která je spojená s mnoha předsudky a stereotypy, přitom jí trpí přibližně každý stý člověk v Česku. „Je to umění zachovat chladnou hlavu a vést normální život, když vás komentují hlasy, které jsou jen výplodem vaší fantazie. Trvalo mi roky se to naučit,“ popisuje čtyřicátník Jakub. Přinášíme svědectví lidí, kteří s tímto onemocněním bojují.

Pět lidí, pět rozdílných životních příběhů. Paranoidní schizofrenie nemá jednotný průběh ani stejné příznaky. Lidé trpící tímto onemocněním však musí dennodenně čelit stigmatizaci a předsudkům, které pocházejí z různých medializovaných případů nebo popkultury.

Tento článek je součástí série textů o schizofrenii. Popisujeme v něm mimo jiné příběhy lidí žijících s tímto onemocněním i mýty, kterou jsou s ním spojené. Mezi dalšími texty najdete rozhovor se věnující se tomu, jak onemocnění probíhá, co patří mezi jeho příznaky a jestli a jak je léčitelné. K tomu jsme připravili kvíz, kde si můžete ověřit, co o onemocnění víte.

Psychiatr: Klientka se schizofrenií jí jen pečivo a brambory, na víc nemá. Těžko jí doporučit fitko a pestrou stravu

Kvíz: Pravda a mýty o schizofrenii. Zkuste si, co o této nemoci víte

Kolem schizofrenie koluje řada mýtů. „Nejčastější stigma se týká se agresivity a nezvladatelnosti. Výzkum prokazuje, že statisticky jsou lidé s duševním onemocněním spíše oběťmi násilí než jeho pachateli,“ popisuje novinář a spisovatel Jiří Pasz, který se zabývá destigmatizací duševních onemocnění ve své knize Normální šílenství.

Tyto stereotypy pak mohou ovlivňovat životy nemocných. „Bojím se, že kdybych to řekla některým blízkým, přestali by se se mnou bavit. Mám strach se s tím svěřit i v práci, protože nevím, jak by to vzali, nebo by mě třeba dokonce vyhodili,“ svěřuje se Lucie, které se nemoc spustila před třemi lety. (Její jméno jsme stejně jako u dalších zpovídaných pozměnili, kvůli citlivosti tématu jejich pravou totožnost nezveřejňujeme, pozn. red.)

Schizofrenie má tři kategorie příznaků: pozitivní, negativní a kognitivní. Ty se mohou objevovat odděleně i společně. „U pozitivních příznaků jsou nejběžnější halucinace a bludy, mylná nevývratná přesvědčení. Halucinace jsou zase poruchy smyslu – lidé mají slyšiny, typické jsou zvuky pískání nebo hlasy. Mají vidiny, například jednoduchá světýlka nebo čáry, ale i postavy, mlhy, duchy,“ popisuje psychiatr Miroslav Roš, který s pacienty se schizofrenií pracuje v Ústřední vojenské nemocnici a v Centru duševního zdraví v Praze. „Jsou i halucinace dotykové, kdy mají pocit, že se jich něco dotýká na kůži nebo uvnitř v orgánech. Další jsou halucinace chuťové a čichové,“ dodává psychiatr.

Lucie se s halucinacemi nikdy zásadně nepotýkala, nemoc v ní však vyvolala bludy. „Jsou to pocity, že souvisí všechno se vším. Hledám souvislosti tam, kde nejsou,“ svěřuje se. „Došlo to do fáze, kdy jsem si myslela, že jsem objevila smysl života. Nebo jsem si při hospitalizaci myslela, že s doktory

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Duševní zdraví

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější