Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Česko a Slovensko ve vztahu k Ukrajině: dva různé světy

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se svým protějškem Milošem Zemanem. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se svým protějškem Milošem Zemanem. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Postoje české a slovenské veřejnosti k ruské agresi vůči Ukrajině se velmi zásadně liší, výrazné rozdíly jsou ale patrné i mezi voliči jednotlivých stran v České republice. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu agentury Ipsos, která pro Deník N a slovenský Denník N zjišťovala postoje občanů k aktuálnímu konfliktu.

Ruská agrese vůči Ukrajině trvá už přes osm měsíců. Pro napadenou zemi přináší nutnost bránit se ruské armádě nebo potýkat se s každodenními útoky na svá města, civilní obyvatelstvo i energetickou infrastrukturu.

Řada lidí zpoza ukrajinských hranic vnímá konflikt odlišně – určitá část společnosti v Česku i na Slovensku důvěřuje ruskému prezidentovi, napadené zemi by nijak nepomáhala a nelíbí se jí ani ambice Ukrajiny na začlenění do evropských nebo severoatlantických struktur.

Velmi zjednodušeně se na stranu Ukrajiny více staví česká veřejnost. Pro Slováky je sice Ruská federace největší hrozbou ze všech zkoumaných států, jako nebezpečí ji ale vnímá o 20 procentních bodů méně respondentů než v Česku: na Slovensku je to zhruba polovina populace, v České republice 70 procent.

Nejde přitom o jediný významný rozdíl ve vnímání občanů obou zemí. Za druhou nejčastější hrozbu totiž Slováci považují Spojené státy americké, tedy vlastního spojence z NATO.

Jako nebezpečí je vidí 36 procent občanů. I v Česku Američany negativně vnímá poměrně hodně lidí, konkrétně jde o 21,5 procenta občanů, oproti Slovensku je to ale významně nižší podíl. Výrazně více jsou Češi ostražití vůči Číně, za hrozbu ji označuje téměř polovina populace.

Důvěryhodný Orbán?

Ředitel společnosti Ipsos Jakub Malý k tomu říká, že rozdíl mezi oběma zeměmi není překvapivý. „Na Slovensku dlouhodobě pozorujeme vyšší míru pozornosti populace k dezinformační scéně, což lze chápat jako jeden z podstatných faktorů za těmito výsledky,“ popisuje Malý.

„Nejvýraznější rozdíly vidíme v zahraničněpolitických postojích, zejména z hlediska důvěry v zahraniční lídry a vnímání jednotlivých zemí jakožto spojenců, či hrozeb. Jednoznačně pozitivní je pak konzistentní názor na Česko coby nejbližšího spojence Slovenska (a opačně),“ doplňuje ředitel Ipsosu.

Zmiňované rozdíly v důvěře vůči světovým lídrům jsou velmi výrazné. Zatímco Vladimiru Putinovi po všech událostech posledního roku důvěřuje

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Průzkum veřejného mínění

Ruská válka na Ukrajině

Slovensko

Česko, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější